Ozvěna jako prostředek dorozumění a porozumění - na tomto principu je založen společný projekt několika současných hudebníků. Záměr vznikl z poznání, že vzájemně mohou komunikovat prostřednictvím hudby a vyjadřovat přitom rozličnými prostředky překvapivě souznějící myšlenky. Sešli se tedy, aby do společné "kasy" vložili svou (značně se od sebe lišící) hudební invenci a kreativitu, vyjádřenou melodikou, rytmem i rozličnou inspirací. Hudba je pro ně komunikačním polem, na němž si každý dokáže říct své, ale zároveň i cosi společného. Např. Passacaglia Miloše Štědroně st. je skvostně ozdobena dětskými instrumenty, které si Iva Bittová přibrala na pomoc (proto pak nazval autor tuto skladbu Passacagl pro infantibus). K rozsáhlé společné kompozici Vanitas obou Štědroňů, plnou hudebních nápadů i textových "mouder" z Komenského, Blahoslava a knihy Kazatel, přidává Bittová svůj hlas bohatý na sytě barevné emoce. Otec a syn Štědroňové se dali v dalších svých skladbách inspirovat cikánskou melodikou (Requiem, Requiem Zingarorum) - a opět je skvěle dotváří hlas Ivy Bittové, která pro ně nalézá neopakovatelnou polohu, věru jen málo dbající, že - podle názvu - vlastně interpretuje smuteční hudbu. Nebo je právě tento rytmus výrazem cikánského žalu? Na začátku i na konci projektu zní půvabné Hottererrovo Ecos - nejdříve jako monolog, na konci však už jako dialog flétny a hlasu.

Protože americkému ex-prezidentovi Billu Clintonovi skončila jeho výnosná brigáda, přispěchal sociálně vnímavý Český rozhlas s pomocí a znovu nabízí ke koupi skutečně raritní záznam Billa Clintona coby saxofonisty v pražském klubu Reduta pořízený během jeho prezidentské návštěvy v roce 1994. Jistě si vzpomenete: Clinton, opravdový milovník jazzu, tam dostal od Václava Havla "nové ságo" a rovnou jej pokřtil. Hovořilo se tehdy i o tom, že Havel za Clintonovými zády do něčeho pokusně bubnoval. Možná časem Český rozhlas vydá i Havlova hudební díla (viz jeho undergroundové bubenické sólo na popelnice a barely s Plastiky) - prozatím tu ale máme Clintonův, přece jen poslouchatelnější, ba dokonce milý výkon v Gershwinově Summertime a neméně slavné My Funny Valentine.