Pondělí 2. 7. 2001 ČT 2 - 21.30 hodin

V cyklu Filmového klubu, věnovaném kanadskému režiséru Atomu Egoyanovi, pokračuje ČT snímkem Sladké zítřky. Nekoncizní, byť sugestivně zvládnuté vyprávění pojednává o právníkovi, jenž pozůstalým tragické nehody školního autobusu nabízí vedení soudní pře, která by "uvolnila" hněv bezmocných rodičů. Film má sugestivní atmosféru, dokonce naznačuje tajenou nesnášenlivost, která ovládá mínění v malém městečku. Postupně vyplouvají na povrch názory místních lidí na sousedy, podbarvené předsudky, produkovanými odlišným stylem oblékání, vzhledu, existence či chození do kostela. Režisér od prvního záběru pečlivě buduje nejednoznačnost svého náhledu. Kdo je vlastně více v právu: právník, který otevřením procesu nabízí svou pomoc (zdarma, ovšem za třetinovou odměnu z vysouzené částky, což Amerika zřejmě vnímá jako etické chování), nebo někteří místní, kteří si přejí na hrůznou událost zapomenout?

Příběh se odehrává v několika časových rovinách - počínaje "současnou" cestou letadlem přes vlastní rovinu chystaného procesu až k retrospektivním výjevům týkajícím se záměrně neobjasněné havárie autobusu, který prorazil svodidla a sjel na zamrzlou vodní plochu. Ve vodě se potopil i s dětmi. Vyprávění neumožňuje ve všech směrech jednoznačné výklady, ponechává spíše prostor intuitivnímu domýšlení. Ve filmu jsou však bohužel přítomny i módní tendence, odrážející se třeba v náznaku incestního vztahu mezi otcem a dcerou. Zřejmě právě tato věc torpedovala veškeré úsilí právníka, když dotyčná dívka vypověděla záměrně lživé údaje o rychlosti autobusu. Jiným přemrštěným konfrontačním prvkem je také legenda o krysaři, která slouží jako určitá paralela. Naznačuje, že oním vábivým krysařem by mohl třeba být i sám právník, jakoby záměrně rozrušující vztahy v městečku...

Až obřadně pozvolné vyprávění se koncentruje hlavně na ústředního hrdinu, kterého ztělesnil Ian Holm. Stvořil rozporuplnou postavu, která rozhodně není záporná, a která sama prožívá velké trauma a nesnáze s dcerou narkomankou. Zaujme tlumenou, výrazově bohatou kreací, domlouvavým, konejšivým i rádoby burcujícím hlasem.

Úterý 3. 7. 2001 NOVA - 22.38 hodin

Šéf St. Pauli je Rudi Kranzow. Vlastní striptýzový podnik "Blue Banana" a vládne v něm jako král. Hvězdou podniku je striptérka Lajana, která už má ovšem nejlepší dny za sebou, na špinavou práci je tu bývalý boxer Sugar a k osazenstvu patří také dávno odkvetlá kráska Charlotte, stárnoucí prostitutka Mizzi a Karin, která se dřív jmenovala Karl-Heinz. Poklidné dny v St. Pauli však budou brzy patřit minulosti...

Režie Dieter Wedel. Hrají Heinz Hoenig, Oliver Hasenfratz, Hilmar Thate, Julia Stembergerová, Hans Korte, Maja Maranowá, Florian Martens, Eva Maria Bauerová, Sonja Kirchbergerová a další.

Středa 4. 7. 2001 ČT 1 - 20.00 hodin

V sedmdesátých letech prošla mnohými našimi jevišti dobře napsaná detektivní komedie anglického autora Jacka Popplewella Paní Piperová zasahuje (v některých divadlech se hrála i pod názvem Paní Piperová a Scotland Yard). Všude byla přijata s velkou diváckou odezvou. Režisér Zdeněk Zelenka upravil tento text pro televizní adaptaci a do hlavní role si vybral Jiřinu Bohdalovou. Zdánlivě komplikovaný příběh o pátrání po vrahovi dvou mrtvých, kteří jsou zprvu nalezeni, aby krátce nato opět zmizeli, slouží samozřejmě především k tomu, aby se diváci upřímně bavili, jednak peripetiemi nalezených "řešení", ale hlavně situacemi, do nichž dostává paní Piperová celý vyšetřovací tým svou neúnavnou činorodostí a zasahováním.

Čtvrtek 5. 7. 2001 ČT 2 - 21.15 hodin

Ruský snímek Nikity Michalkova Unaveni sluncem začíná obrazem slunného svátečního dne někdy v půli třicátých let. A předkládá půdorys jak z Čechovových her - členové na dané poměry zjevně blahobytné rodiny popíjejí čaj, diskutují, škorpí se, vyrážejí k nedaleké řece, malé děvčátko bystrým zrakem pozoruje vše kolem sebe.

Vojenský velitel Kotov - mistrovsky jej představuje sám režisér Nikita Michalkov - je pojat jako vitální a činorodá postava, přesvědčená o své pravdě i přednostech sovětského zřízení. Neváhá zasáhnout ve prospěch jiných lidí, pokud je to zapotřebí (viz úvodní scéna se zásahem proti vojenské koloně, která hrozí přejet obilný lán). Starší rodinní příslušníci, mezi jejichž představiteli zaujme zejména procítěný výkon Vjačeslava Tichonova, jsou zřejmě "bývalí", kteří kapitulovali před novou mocí, ale stále si zachovávají vzpomínky na staré zlaté časy. Letní pohodu trochu zkalí mladý příchozí, který kdysi měl úzké vztahy ke Kotovově ženě, ale odchodem do zahraničí vše skončilo. Teprve posléze se ukáže, že se nechal naverbovat NKVD a Kotova přijel ve skutečnosti zatknout.

Film záměrně nemá jednotící stylové ladění, po většinu času převažuje úsměvná letní idyla, z níž se vydělují celé sekvence jako samostatné (pohoda u řeky a komické scény s nácvikem poplachu v maskách; také postava řidiče, který se svým autem marně hledá jakousi ves a kousavě žertuje se všelikými pocestnými, vnáší komediální nadhled). Postupně vnikají znepokojivé tóny - nejprve jako připomínka zmarněných nadějí a poté jako brutalita zatýkání. Průběžně vedený motiv balónu, který nese obrovské plátno se Stalinovým portrétem, nabývá v závěru zlověstného významu, přetváří se v němou, ale výmluvnou metaforu - stejně jako naivní Kotovova víra, že zavolá Stalinovi a ten mu pomůže. Ze společné fotografie, kterou si uchovává na stole, vyplývá, že kdysi zřejmě bojovali společně... Film je mimopřádně cenný jako pokus zprostředkovat, jak lidé sami patřící k nové společenské honoraci vnímali bolševickou diktaturu, kterou sami pomáhali upevňovat.

Pátek 6. 7. 2001 PRIMA - 20.50 hodin

Nesmrtelný román Victora Huga se už dočkal řady filmových přepisů, snad nejslavnějším Quasimodem je zatím nedávno zesnulý Anthony Queen ve snímku z roku 1956. Nyní tedy máte příležitost podívat se, jak s klasickou látkou naložili američtí a maďarští filmaři v koprodukční (a zatím poslední) adaptaci, kterou v roce 1997 natočil režisér Peter Medak. Nešťastného zamilovaného hrbáče ztvárnil Mandy Patinkin, krásnou Cikánku Esmeraldu představuje Selma Hayeková. Dále hrají R. Harris, E. Atterton, B. Blythe, N. Terry a další.

Sobota 7. 7. 2001 ČT 2 - 20.00?6.50 hodin

Brněnskému studiu, které slaví čtyřicáté výročí vzniku, je v sobotu věnováno celé večerní a noční vysílání. Podstatnou část programu tvoří "Večer na téma", který ve 180 minutách připomene některé z nejzajímavějších starších i aktuálních pořadů brněnského studia. Pásmo dostalo název ČT Brno 40 a podtitul Historie a současnost studia očima 12 režisérů. Jde o rozhovory s tvůrčími osobnostmi, které v Brně působily či působí a podstatně přispěly k profilu studia (např. K. Fuksa, A. Moskalyk, R. Chudoba, R. Tesáček, P. Hvižď, P. Jandourek a další). Budou také uvedeny ukázky z jejich tvorby. Jednotlivé autorské bloky spojuje lakonickým a věcně racionálním komentářem Arnošt Golflam. Poté bude následovat Brněnská noc, sestavená z úspěšných pořadů od počátků po dnešek - např. pořady s Orchestrem Gustava Broma, tzv. mikrokomedie, zábavná publicistika či folklór.

Brněnské televizní studio vzniklo v červnu 1961 jako čtvrté studio tehdejší Československé televize. Historicky prvním pořadem byly zábavné Sedmikrásky nad Brnem, kterými studio zahájilo své vysílání 6. července 1961. Od průkopnických začátků prošlo dynamickým technologickým vývojem k dnešním digitálním a diskovým systémům, od jednodušších pořadů ke kompozičně náročným celkům. V počátcích vyrábělo studio především zpravodajství, zábavné pořady, zajišťovalo sportovní přenosy a přenosy z brněnského výstaviště. Nyní má studio šest tvůrčích skupin a redakci zpravodajství a sportu a pokrývá všechny žánry.

Největší úspěch měly relace s orchestrem Gustava Broma, s Moravankou, se sourozenci Ulrychovými, pořady s Bolkem Polívkou, Arnoštem Goldflamem, Halinou Pawlovskou, Miroslavem Donutilem, Antonínem Přidalem atd., ale také seriály. Z těch novějších zmiňme alespoň Moskalykovy Četnické humoresky.

AGÁTA PILÁTOVÁ

Neděle 8. 7. 2001 ČT 1 - 20.00 hodin