číslo 27/2001
vychází 25. června

Tipy ČRo

V živočišné říši jsou lidé se svými jmény ojedinělým zjevem. Zvířata si hlasem sdělují různá poselství, varují se před nebezpečím, svolávají se k potravě. Jmény na sebe však nevolají. Alespoň my lidé jsme o tom byli přesvědčeni. Když se ale vědci prostřednictvím složité zvukové aparatury zaposlouchali do zvuků pod hladinou skotské zátoky Moray Firth, zjistili, že se jmény oslovují delfíni. Během prvního roku života se delfín naučí zvláštnímu zvuku, kterým se představuje ostatním delfínům, konstatuje v Meteoru doc. ing. Jaroslav Petr. Tento zvuk mu slouží ke stejným účelům, pro jaké lidé používají jména. Mladý delfín si svou vlastní "přezdívku" tvoří sám a inspiruje se přitom zvuky z okolí. Delfíni tedy jména nedědí jako lidé, ale sami si je "vymýšlejí". Pozorování ze skotské zátoky ukázala, že delfíni jsou schopni přesně napodobit jména druhých delfínů a volat jimi na své kamarády. Delfíni jsou společenští tvorové. Mezi dospělými samci byla pozorována dlouholetá přátelství a stejně pevná pouta vážou i matky s jejich mláďaty. Život ve společenství ale vyžaduje, aby každý člen měl vlastní "poznávací znamení". Většina savců si tuto vizitku nese ve stavbě těla. Například primáti, člověka nevyjímaje, se vzájemně liší anatomickou stavbou obličeje, a vyvinuli si proto účinný systém vzájemné identifikace podle rysů obličeje. Pro delfína je podobný způsob rozeznávání přátel nevýhodný. Ve vodě bývá někdy vidět jen na pár metrů. Zvuk se ale pod vodou šíří dokonale, dokonce mnohem lépe než vzduchem. Není proto divu, že se delfíni spoléhají při rozeznávání přátel na sluch.

IVO BUDIL