Bezdomovec Alan Terry se náhodou připletl k tomu, jak skupina samozvaných katů oběsila jakéhosi muže. Vyděšený mladík na sebe nechtěně upozornil a vrahové ho začali pronásledovat. Sice ho nedostihli, ale mají jeho osobní věci i s vkladní knížkou na jeho jméno. Alan jde na policii, aby poskytl svědectví, jenomže ve chvíli, kdy vyplňuje formulář, přichází vyšetřovatel a on v něm poznává jednoho z pachatelů zločinu...

Režie Scott Michell. Hrají Rupert Graves, Annabella Sciorraová, Michael Gambon, Graham Crowden, Franco Nero, John Hannath, Struan Rodger a další.

Úterý 10. 7. 2001 ČT 2 - 20.00 hodin

Pro vědce je moderní paleontologie úmorná dřina. Každá zkamenělina, uchovávající pozůstatky stvoření, které žilo před desítkami milionů let, musí být co nejpodrobněji prohlédnuta. Víme, jaké měli dinosauři zuby. Jak je ale používali? Víme, jaké měli oči. Jak ale viděli? Víme, že měli drápy. Jak s nimi ale lovili? Dva muži věří, že záhadu vyřeší. Je to kuriózní tým soudobé paleontologie. Profesor Jim Farlow přednáší na Purdueské univerzitě v Indianě. Patří k nejuznávanějším americkým paleontologům. Jeho partner přichází ze zcela jiného oboru: Dave Thomas je profesí sochař. Specializuje se na výrobu vědecky přesných modelů. Zajímá jej přitom jediný živočišný druh: dinosauři. Oba vycházejí z reálných stop a používají ke své práci počítače. Kromě toho mají talent a hlavně - dinosaury respektují.

Středa 11. 7. 2001 ČT 1 - 20.00 hodin

Jedna z pověstných tragikomedií Friedricha Dürrenmatta Návštěva staré dámy je vykládána jako odsudek maloměšťáctví, náchylného k mravnímu selhání, když se nabízí mimořádná hmotná výhoda. Hrdinka příběhu Klára Zachanassianová, nejbohatší žena světa, zcela samozřejmě počítá s tím, že nabídce - zabít dávného milence, který kdysi zradil její lásku - nakonec nikdo neodolá. A dramatik ukazuje mechanismus, jak zdánlivě ctnostní občané, návrhem nejprve pobouření, postupně ztrácejí zábrany, je-li v sázce takové bohatství. I svědomí lze obětovat a přetvořit, pokud je pokušení příliš velké a chudoba příliš trpká, jak ostatně ve hře též zazní.

Podrobněji se o divadelní předloze zmiňuji proto, že režisér Zdeněk Zelenka v inscenačním pojetí rozpačitě těká, nedospěl k pevnému dramatickému sevření ani ke zřetelné interpretaci. Kolísá mezi expresivním vyklenutím celku a sentimentálními vsuvkami. Zapojuje groteskní prvky, aby je vzápětí nahradil chtěně metaforickým zpodobněním zmanipulovaného davu. Proměna ušmudlaných, zchudlých lidiček, soužených hrozícím bankrotem celého jejich města, v sebevědomé parádivce patří k nejméně vyvedeným okamžikům celé této tragikomedie. Inscenační nezakotvenost se nutně odrazila i v hereckém pojetí. Tak se stalo, že stará dáma v podání Jiřiny Bohdalové převážně spíš statuje, občas recitujíc sarkastické promluvy, sošně postává jako zosobněná pomstychtivost, aniž jí bylo dovoleno roznítit živelnější projev. (Pohoršlivá poznámka: nevím proč, ale na mysl se mi stále vkrádá protismyslný pocit, že lépe by se v této roli možná vyjímala do mrazivé jízlivosti exponovaná patetická tragédka, jakou je Vlasta Chramostová.)

Čtvrtek 12. 7. 2001 ČT 2 - 21.50 hodin

Městečko na jednom z ostrůvků v Jaderském moři je vyburcováno z letargie. Na pohřbu někdejšího komunisty se objevil duch Josipa Broze Tita. Není to něčí výmysl, viděli jej všichni. Navíc se z místního muzea ztratila jedna z Titových uniforem. Zpráva se šíří rychlostí blesku a každý reaguje po svém. Starosta cítí příležitost oživit turistický ruch na "politické a spiritistické bázi". Je připraven pořádat cokoli - brigády, štafety, projekce dokumentů, prvomájové oslavy v titovském duchu - třeba denně, bude-li zájem. A Titovi "věrní" se těší, jak na ostrově nastolí staré dobré časy s tvrdou stranickou kázní a vůbec se nezatěžují myšlenkami na to, kde že se tam vlastně Tito vzal. Pro ně je zřejmě nesmrtelný...

Pátek 13. 7. 2001 NOVA - 16.50 hodin

Hlavní postavou napínavého příběhu je uznávaný reportér malé newyorské televizní stanice Peter Finley, zkušený profesionál, který vždy ví, co se kde děje, někdy dokonce lépe než policie. Ne vždy hraje podle pravidel, ale vždy s úspěchem. Tentokrát si však ukousl větší sousto, než byl schopen zvládnout a přežvýkat. Jde o případ únosu Peggy Lynn Bradyové, úspěšné moderátorky velké stanice GBC. Režie Lee Philips.

Hrají Kevin Dobson, Blythe Danne, Josef Sommer, John Cullum, Paul McCrane, Wayne Tippet, Julianne Moore , Peter Bergman a další.

Sobota 14. 7. 2001 ČT 2 - 17.20 hodin

Filmy Stevena Spielberga bývají považovány za nejúspěšnější díla všech dob, v konečném součtu dosáhly tržeb řádově miliard dolarů. Přesto mezi nimi nalezneme několik, které očekávání nenaplnila. Patří mezi ně i válečná komedie 1941 (natočena 1979), údajně největší Spielbergův propadák. Je však nutné mít na paměti, že na komerční prohře se podepsalo ani ne tak režisérské selhání jako spíše zklamaní diváci, kteří od tvůrce předchozích hitů Čelisti a Blízká setkání třetího druhu zřejmě očekávali něco jiného. Film se odehrává za druhé světové války, nedlouho po osudném japonském náletu na Pearl Harbor. Bláznivé události se začnou odvíjet od okamžiku, kdy se v blízkosti amerických břehů vynoří japonská ponorka, která hodlá zaútočit na nejzranitelnější místo - na samotný Hollywood. Rozpoutá se přehlídka bláznivých gagů, nedorozumění a záměn, až z pyrotechnických efektů oči přecházejí. A pokračuje až k výsměchu tradičním americkým ctnostem, zejména bojovému hrdinství. To totiž dosahuje rozměrů natolik přemrštěných, až hraničí s parodií.

Spielberg byl při natáčení nervózní: jednak si nebyl jist, jak bude poněkud "svatokrádežný" příběh přijat, jednak se necítil nejjistěji na poli veselohry, žánru, kterým se dosud nezabýval. Vyprávění se totiž věnuje příznačnému americkému strachu - obavám z nenadálého napadení, které přerůstají až v paranoidní podezírání. Něčeho podobného se dotkl ještě před válkou Orson Welles, když pro rozhlas inscenoval Válku světů H. G. Wellse jako autentickou reportáž o zkázonosném příletu Marťanů. Ale jmenovat lze i satiru Normana Jewisona Rusové přicházejí (1965) o poplachu, který vyvolala zbloudilá sovětská ponorka v amerických vodách.

Zdá se však, že snahy být za každou cenu směšný bylo přespříliš a výsledkem je jistá "přeplácanost". Dotvrzuje to i záliba v citování slavných scén - včetně vlastních Spielbergových. Úvod 1941 třeba připomíná Čelisti: v oceánu si bezstarostně plave mladá dívka, načež se pod ní objeví vetřelec - nikoli však žralok, nýbrž ponorka...

JAN JAROŠ

Neděle 15. 7. 2001 ČT 1 - 20.00 hodin