Úterý 10. 7. 2001 Český rozhlas 2 - PRAHA - 0.04 hodin

1. Propaganda pracuje se strachem v několika krocích. První krok oznamuje ohrožení nebo hrozbu. Následuje doporučení, jak se má "cíl propagandy", tedy občané, chovat. A my pak pochopíme, že řešení, které propaganda doporučí, hrozbu zvládne. Ve zkušených rukou je to velmi účinné. Klasická pravidla propagandistické práce se strachem říkají: čím víc se jedinec bojí, tím snadněji se účastní nějaké preventivní akce.

2. Propaganda využívá i rozptylování pozornosti, kdy je cílem snížit vnímavost cíle propagandy vůči nějakému problému. Úspěch značně závisí na tónu, který propaganda užívá. V zásadě zní: Ale prosím vás, vždyť o nic nejde, je zbytečné dělat z komára velblouda, neohřívejte starou polévku... Snížení vnímavosti se obvykle kombinuje s pečlivým výběrem informací, které se sděluj, a informací, které se nesdělují.

3. Volba takzvaných vhodných informací je nástroj starý jako dějiny. Vystihuje jej věta: Ale lidé přece nemusí vědět všechno... Volba "vhodných" informací se dá považovat za druh statistického výběrového klamu. Střihem lze v televizi vytvořit z téhož člověka duševně zaostalého jedince, který bude většině lidí připadat směšný, hloupý, zlý a útočný, tedy nositele zla, ale také bytost bystrou, milou, oduševnělou, roztomilou, hezkou, moudrou a morální, nositele dobra.

4. Cílem palebné přípravy je snížit odpor nepřítele a tím vlastní ztráty. V hromadných sdělovacích prostředcích se začnou objevovat články, úvahy, zprávy, komentáře, případně cituplné hrané příběhy, jejichž úkolem je připravit lidi na klíčové propagandistické sdělení. Sdělovaná informace pak do nich snadno "vklouzne".