Epilepsie je onemocnění, kterým je postiženo asi 50 milionů lidé po celém světě. Je to porucha krátce přerušující běžnou elektrickou aktivitu mozku, kterou mají na starosti buňky zvané neurony. U epileptiků příliš velké množství neuronů vyvolává "elektrickou bouřku" uvnitř mozku. Ta pak způsobuje záchvaty. Trvají od několika sekund do jedné nebo dvou minut a postupně odeznívají. Ale stává se, že přetrvávají dvacet i více minut. Spouštěcím momentem bývají hlavové úrazy, mrtvice, mozkové nádory, infekční onemocnění, otrava olovem nebo úraz v dětském věku. O genetických vlivech se uvažuje tam, kde není možné najít jinou příčinu. Dítě epileptického rodiče je sice vystaveno vyššímu riziku onemocnění než ostatní děti, ale přesto je vysoká pravděpodobnost, že postiženo nebude. Dosud neexistuje prostředek pro úplné vyléčení. Ve většině případů volí lékaři dlouhodobou léčbu antiepileptiky, ale ke slovu se hlásí mozková neurochirurgie. Přichází ovšem v úvahu jen v případech, kde selhává jiná léčba, a tam, kde je tkáň, která způsobuje záchvaty, omezena na jednu oblast mozku. Musí být jistota, že mozková tkáň bude bezpečně odstranitelná bez poškození osobnosti nebo funkce.

Možná vám to připadá jako příliš riskantní nebo radikální řešení. Ale můžeme vám nastínit jeden konkrétní příklad: Martha Curtisová je profesionální houslistka. S epilepsií zápasila od tří let. Po letech léčby nejrůznějšími léky se odvážně rozhodla, že podstoupí mozkovou chirurgickou operaci k odstranění poloviny spánkového laloku. Tu a dva další navazující výkony uskutečnil tým chirurgů Neurochirurgické kliniky v Clevelandu. Přestože se i sami lékaři obávali rizika ztráty jejího dalšího uplatnění v hudbě, žije dnes Martha bez záchvatů. Má větší schopnost interpretace a pamatování obtížných hudebních skladeb než před operacemi. Tento úspěšný případ jako by přes noc změnil léta přejímané teorie o mozku a funkci paměti.

Můžete namítnout, že tyto věci se dějí v Americe a jinde ve světě, jenže operace tohoto typu jsou možné i u nás. Martha při návštěvě České republiky neváhala pustit záznam svých záchvatů na videokazetě, barvitě vyprávěla o svých problémech, kdy ji záchvaty sužovaly při koncertech a mnohé orchestry ji nechtěly kvůli tomu angažovat. Bylo naprosto zřejmé, že známá houslistka se pustila do náročného boje s nemocí s cílem vyhrát. A to se jí povedlo! Její emotivní vyprávění, doplňované úryvky Bachových skladeb, zřejmě ve všech přítomných muselo vzbudit dojem, že všechno jde, když se chce. Je zapotřebí velké statečnosti, odhodlání a vášnivé touhy po životě. Takže ať už vás trápí cokoli, nedejte se!

ALEXANDRA HÁJKOVÁ