Při vysílání jednoho z červnových pořadů Jak to vidí jsem se na prahu prázdnin a dovolených zeptal svého mladého rozhlasového partnera Aleše Cibulky, na kolik odhaduje nárůst našineckých cest do zahraničí ve srovnání s rokem 1989. Chvíli přemýšlel a pak s náznakem, že míří ve své odpovědi hodně vysoko, odpověděl, že to může být až čtyřnásobek. Pravda je ovšem ještě výraznější - jde o pětinásobek! Do ciziny jezdí s rodiči i spousta dětí, které se tak na místě mohou přesvědčit, že výuka cizích jazyků neslouží jen tomu, aby se jim člověk učil kvůli známkám, ale že jazyky slouží opravdu k dorozumívání.
Kdo se díval počátkem června na televizní pořad Chcete být milionářem?, který byl 1. června věnován dětem, tak možná stejně jako já byl příjemně udiven, jakou znalost cizích jazyků jednotlivé děti z různých míst republiky uváděly.
Shodou náhod právě v té době jsem se dověděl o rodícím se internetovém moravsko-českém slovníku. A tak mě napadalo, jestlipak by děti z Čech znalé světových jazyků rozuměly i výrazům, které se používají v jejich vlastní republice o nějakých sto, dvě stě, tři sta kilometrů od jejich bydliště... Vznikající moravsko-český slovník mě pak inspiroval k tomu, abych v průběhu jedné z relací rozhlasového pořadu Jak to vidí přidal k výše zmíněnému "zkoušení" Aleše Cibulky i něco na způsob kvizu. Snažil jsem se namátkově prověřit jeho znalosti některých slov používaných na Moravě.
Na výsledek "zkoušení" jsem byl o to zvědavější, že Aleš má věkově značně blízko k mladým iniciátorům zmíněného internetového moravsko-českého slovníku. Ovšemže jsem věděl, že Aleš má poměrně ztíženou roli, protože vyrůstal v západních Čechách, kde se člověk setká s opravdu moravskými výrazy jen zřídka. Něco o tom vím, protože i já jsem prožívat dětství a část mládí na Karlovarsku.
A tak se ani nelze moc divit, že Aleš obstál jen v poměru 3 : 11.

Patříte-li ke čtenářům Týdeníku Rozhlas z oblasti Čech, můžete si ověřit,. zda by vaše výsledky byl lepší - nebo horší - než Alešovy. Z internetového slovníku jsem mu dal hádat významy těchto jedenácti výrazů:
ZHLAVEK (polštář), ŠTRAMPLE (punčocháče), LOCHČIT SA (smát se), KLAMERKA (kolíček na prádlo), MAJTKY (dámské spodní kalhotky), PYŠČISKO (obličej), POHUŽVANÝ (pomačkaný), ŠKRABÁK (železná rohožka), PAJADLO (stojan, kus nábytku), LIŠTIT PO ČUNI (dát facku, udeřit do tváře), HŇAPA (noha).
Kdo by měl zájem poznat i další výrazy z oblasti Moravy, které nejsou tak úplně (nebo vůbec) známé lidem z území Čech, může zabrouzdat do zmíněného slovního na internetové adrese www.vegateam.cz/slovnik.
Uvedená adresa může být zajímavá i pro ty posluchače z Moravy, kteří by chtěli slovník ještě obohatit nějakým svým příspěvkem. Případně upřesnit některé z už zanesených hesel. Jde totiž o slovník průběžně vznikající a jeho editoři si nehrají na neomylné experty. Kromě jiného jsou si vědomi i toho, že existují různé fundované nářeční studie a slovníky z moravské oblasti. Počin vegateamu je spíše projevem interaktivní výzvy k uživatelům internetu, aby se v dobré vůli zúčastnili této do jisté míry slovníkové hry.
Editory slovníku jsou mladí lidé, kteří přiznávají své určité amatérství, vyplývající ostatně už ze samotného svérázného prvního impulzu ke vzniku tohoto slovníku. Jeden z nich - Honza Jurásek - vzpomíná na to, jak se jeho kamarád Ládínek seznámil s Janou. Ta používala výrazy z Moravy, a tak Honzu Juráska napadlo, že by mohl pro svého kamaráda vytvořit slovník a dát mu jej k Vánocům. Svěřil se s tou myšlenkou svému bratru Vítovi, studujícímu na vysoké škole v Brně, a vše dostalo výslednou podobu - a to ještě za spolupráce Jany Hruškové a Ládi Cabicara.
Dedikace celého projektu zní: "Věnováno Ládínkovi a všem Čecháčkům, kteří pořádně nerozumějí moravsky..."
Nově se rodící slovník vzbudil mezi uživateli internetu zájem a průběžně přibývá množství těch, kteří jej na internetu navštíví.
Ovšemže pojem Morava je jazykově a nářečně značně různorodý. Proto autoři slovníku rozdělili shromažďované výrazy do několika podkategorií. Konkrétně je to Podluží, Slovácko, Brněnský hantec, Haná, Valašsko, Lašsko a severní Morava.
Jak už jsem naznačil, tento internetový slovník vznikl spíše jako určitá kuriozita - bez hlubších nároků na filologickou úplnost a přesnost. Jenže i pro zkušené jazykovědce je v současnosti dost těžké určit hranice jednotlivých nářečí a také vznikání a zanikání slov v jejich rámci.

Je namístě připomenout si v té souvislosti nedávno zveřejněný názor profesora Alexandra Sticha, jednoho z našich nejuznávanějších bohemistů. Uvedl, že obecná čeština je propletencem, který začal expandovat z Čech - překonal Českomoravskou vrchovinu a vkrádá se už i do některých velkých moravských měst.
Přesto se však na Moravě mluví jinak, a nelze se divit, že mnoha Moravanům vadí, když se v médiích objevuje u některých lidí tendence povýšit obecnou češtinu na jakoby všeplatný jazyk pro celou republiku. Tedy tak, jak je tomu například u názvu televizných pořadů "V takový krásný společnosti" nebo "Krásný ztráty".
Ostatně ani pro mě ten nespisovný tvar přídavného jména "krásný" není v názvu televizního pořadu zrovna krásný.