Při vysílání jednoho z červnových pořadů Jak to vidí jsem se
na prahu prázdnin a dovolených zeptal svého mladého rozhlasového partnera Aleše
Cibulky, na kolik odhaduje nárůst našineckých cest do zahraničí ve srovnání s
rokem 1989. Chvíli přemýšlel a pak s náznakem, že míří ve své odpovědi hodně
vysoko, odpověděl, že to může být až čtyřnásobek. Pravda je ovšem ještě
výraznější - jde o pětinásobek! Do ciziny jezdí s rodiči i spousta dětí, které
se tak na místě mohou přesvědčit, že výuka cizích jazyků neslouží jen tomu, aby
se jim člověk učil kvůli známkám, ale že jazyky slouží opravdu k dorozumívání.
Kdo se díval počátkem června na televizní pořad Chcete být milionářem?, který
byl 1. června věnován dětem, tak možná stejně jako já byl příjemně udiven,
jakou znalost cizích jazyků jednotlivé děti z různých míst republiky uváděly.
Shodou náhod právě v té době jsem se dověděl o rodícím se internetovém
moravsko-českém slovníku. A tak mě napadalo, jestlipak by děti z Čech znalé
světových jazyků rozuměly i výrazům, které se používají v jejich vlastní
republice o nějakých sto, dvě stě, tři sta kilometrů od jejich bydliště...
Vznikající moravsko-český slovník mě pak inspiroval k tomu, abych v průběhu jedné
z relací rozhlasového pořadu Jak to vidí přidal k výše zmíněnému
"zkoušení" Aleše Cibulky i něco na způsob kvizu. Snažil jsem se
namátkově prověřit jeho znalosti některých slov používaných na Moravě.
Na výsledek "zkoušení" jsem byl o to zvědavější, že Aleš má věkově
značně blízko k mladým iniciátorům zmíněného internetového moravsko-českého
slovníku. Ovšemže jsem věděl, že Aleš má poměrně ztíženou roli, protože
vyrůstal v západních Čechách, kde se člověk setká s opravdu moravskými výrazy
jen zřídka. Něco o tom vím, protože i já jsem prožívat dětství a část mládí
na Karlovarsku.
A tak se ani nelze moc divit, že Aleš obstál jen v poměru 3 : 11.
Patříte-li ke čtenářům Týdeníku Rozhlas z oblasti Čech,
můžete si ověřit,. zda by vaše výsledky byl lepší - nebo horší - než Alešovy.
Z internetového slovníku jsem mu dal hádat významy těchto jedenácti výrazů:
ZHLAVEK (polštář), ŠTRAMPLE (punčocháče), LOCHČIT SA (smát se), KLAMERKA
(kolíček na prádlo), MAJTKY (dámské spodní kalhotky), PYŠČISKO (obličej),
POHUŽVANÝ (pomačkaný), ŠKRABÁK (železná rohožka), PAJADLO (stojan, kus nábytku),
LIŠTIT PO ČUNI (dát facku, udeřit do tváře), HŇAPA (noha).
Kdo by měl zájem poznat i další výrazy z oblasti Moravy, které nejsou tak úplně
(nebo vůbec) známé lidem z území Čech, může zabrouzdat do zmíněného slovního
na internetové adrese www.vegateam.cz/slovnik.
Uvedená adresa může být zajímavá i pro ty posluchače z Moravy, kteří by chtěli
slovník ještě obohatit nějakým svým příspěvkem. Případně upřesnit některé z
už zanesených hesel. Jde totiž o slovník průběžně vznikající a jeho editoři si
nehrají na neomylné experty. Kromě jiného jsou si vědomi i toho, že existují
různé fundované nářeční studie a slovníky z moravské oblasti. Počin vegateamu je
spíše projevem interaktivní výzvy k uživatelům internetu, aby se v dobré vůli
zúčastnili této do jisté míry slovníkové hry.
Editory slovníku jsou mladí lidé, kteří přiznávají své určité amatérství,
vyplývající ostatně už ze samotného svérázného prvního impulzu ke vzniku tohoto
slovníku. Jeden z nich - Honza Jurásek - vzpomíná na to, jak se jeho kamarád
Ládínek seznámil s Janou. Ta používala výrazy z Moravy, a tak Honzu Juráska
napadlo, že by mohl pro svého kamaráda vytvořit slovník a dát mu jej k Vánocům.
Svěřil se s tou myšlenkou svému bratru Vítovi, studujícímu na vysoké škole v
Brně, a vše dostalo výslednou podobu - a to ještě za spolupráce Jany Hruškové a
Ládi Cabicara.
Dedikace celého projektu zní: "Věnováno Ládínkovi a všem Čecháčkům,
kteří pořádně nerozumějí moravsky..."
Nově se rodící slovník vzbudil mezi uživateli internetu zájem a průběžně
přibývá množství těch, kteří jej na internetu navštíví.
Ovšemže pojem Morava je jazykově a nářečně značně různorodý. Proto autoři
slovníku rozdělili shromažďované výrazy do několika podkategorií. Konkrétně je
to Podluží, Slovácko, Brněnský hantec, Haná, Valašsko, Lašsko a severní Morava.
Jak už jsem naznačil, tento internetový slovník vznikl spíše jako určitá kuriozita
- bez hlubších nároků na filologickou úplnost a přesnost. Jenže i pro zkušené
jazykovědce je v současnosti dost těžké určit hranice jednotlivých nářečí a
také vznikání a zanikání slov v jejich rámci.
Je namístě připomenout si v té souvislosti nedávno zveřejněný
názor profesora Alexandra Sticha, jednoho z našich nejuznávanějších bohemistů.
Uvedl, že obecná čeština je propletencem, který začal expandovat z Čech - překonal
Českomoravskou vrchovinu a vkrádá se už i do některých velkých moravských měst.
Přesto se však na Moravě mluví jinak, a nelze se divit, že mnoha Moravanům vadí,
když se v médiích objevuje u některých lidí tendence povýšit obecnou češtinu na
jakoby všeplatný jazyk pro celou republiku. Tedy tak, jak je tomu například u názvu
televizných pořadů "V takový krásný společnosti" nebo "Krásný
ztráty".
Ostatně ani pro mě ten nespisovný tvar přídavného jména "krásný" není
v názvu televizního pořadu zrovna krásný.
Je mi známo, že vazba "V takový krásný společnosti"
pochází z jedné moc pěkné písničky Jiřího Suchého. Tam vzhledem k osobitosti
interpreta vnímám tu vazbu jako přirozenou. Ale přenesením do názvu televizního
pořadu dochází k určitému přesednutí těchže slov na jinou židli - a najednou ta
židle skřípe. A to byl jen jeden z mnoha možných dalších příkladů, kdy bych se
při mediálním užívání jazyka pro celostátní rozměr chtěl pokorně přimluvit za
podobu spisovnou. Budeme-li ji pěstovat v patřičných souvislostech, o to barevnější
a chutnější budou odchylky od ní, ať už mají podobu jakoukoliv - včetně těch
podob, které jsou uvedeny ve svérázném moravsko-českém internetovém slovníku.
Ten vznikl - jak už jsem uvedl - záhy poté, kdy Ládínek začal chodit s Janou. Kdo
ví, možná pomůže ten internetový slovník i nějakému dalšímu mladému muži z
Čech zamilovanému do moravské dívky, aby pochopil jazykový zázrak, že může mít
cérečku, i když je bezdětný!