číslo 29/2001
vychází 9. července

Tipy ČRo

Tento titulek je mírně nadsazen. Jeden z nejosobitějších a dodnes nejoblíbenějších německých romantiků Felix Mendelssohn-Bartholdy byl samozřejmě spřízněný se svým německým zázemím. Svým původem - pocházel ze židovské rodiny, později na výzvu svého příbuzného přešel k protestantům - získal nadhled, který ho nedomestikoval do jednoho prostředí, ale otevíral vidění mnohem širší, než měl leckterý jeho současník. Snad s tímto svobodným zázemím souvisel i jeho život, který se sice odehrával většinou v rodném Německu (Hamburk, Berlín, Düsseldorf, Lipsko - tamější Gewandhaus se dones chlubí jeho "zlatou" érou), ale v mnoha případech i na cestách. Proto můžeme v jeho tvorbě obdivovat tituly, které by nevznikly, kdyby jejich autor nebyl inspirován různými prostředími. Už v 17 letech zkomponoval dodnes obdivovanou předehru k Shakespearovu Snu noci svatojánské (ostatní části scénické hudby vznikly později), v roce 1829 cestoval jako dvacetiletý do Shakespearovy vlasti a pro dnešek zůstal zachován velmi cenný výsledek této cesty, jež vedla až do Skotska - 3. symfonie. Na ostrov směřovala potom jeho cesta nejednou (v roce 1843 mělo v Birminghamu svou slavnou premiéru otratorium "Eliáš"). Podobně jako následující Symfonie č. 4 odráží jeho dojmy z návštěvy Itálie (odtud její název "Italská"), už z počátku Třetí symfonie zvané "Skotská" cítíme i přes přísné zachování absolutní hudby, tedy bez známek mimohudebních prvků, zvláštní atmosféru, jež možná ovane poutníka, který poprvé spatřil přírodu a poprvé dýchá vzduch této zajímavé, pro mnohé tajemné země. Skladba je skutečně mistrovská, i přes určité anomálie formálně dokonale vyvážená a melodikou, místy až mystickou, nesmírně působivá. Od počátku bouřlivé a neklidné 1. věty až po závěrečný chorál jsme vtaženi do hudebních pasáží plných vzruchu a specifického kouzla.

BOHUSLAV VÍTEK