Český rozhlas 3 - Vltava, 29. července 10.00 hodin

Marinu Cvetajevovou (1892-1941), nejkřehčí a zároveň nejpevnější ruskou básnířku dvacátého století, vedl osud klikatými a často krutými uličkami. Rusista Zdeněk Mathauser už v šedesátých letech hovořil o jejím hrdinství v neveřejném, intimním světě, o její odvaze jít si pro svůj osud až kamsi na okraj lidských možností, spálit za sebou mosty, a zároveň o daru a potřebě uchovat v sobě tragičnost ruského patriotismu, který měl své kořeny ještě v Carském Selu.

Básnířka nikdy nepřijala bolševickou revoluci, a proto se rozhodla pro bolestivou emigraci, mimochodem do masarykovského Československa, které se stalo její přechodnou druhou vlastí před zakotvením ve Francii. Poslední větší prací Mariny Cvetajevové před opuštěním země, zmatené a zdivočelé Říjnovou revolucí, byla poema Klikaté uličky, inspirovaná duchem a slovníkem lidových ruských pohádek. Ovšem motiv ženského čarování, tak častý v lidové slovesnosti, vyklenula do přesahu navýsost mytického. Folklorní látka, rytmická a eufonická magie říkadel či zaříkadel, bohatý rejstřík lidového i vysoce poetického jazyka, to vše bylo prožitým gestem básnířčina rozloučení s domovem.

Sama později vysvětlovala obsah poemy: "Otevřte Byliny a najdete pohádku o Márince, co žije v Ignatěvské uličce a čaruje se závěsem, ohlupuje dobré mládence a proměňuje je - v tury. U mě to dělá slovy, hebkými slovíčky, pod jejichž bzučením je možné všecko. Ze závěsu, těch nebes nad postelí, se může stát plachta, a už je tu i říčka, rybka a tak dál, a leitmotivem je - pokušení. Pokušení tělem, pak duší."

Spřízněně omamný, rytmický a libozvučný je i překlad básnířky Jany Štroblové. V rozhlasové realizaci se uplatní i hudební složka a zpěv Jany Koubkové.