číslo 31/2001
vychází 23. července

Zpět na obsah         

Tipy ČRo

Pondělí 30. 7. 2001 Český rozhlas 3 - VLTAVA - 8.15, repríza 16.30 hodin

Výlety s Vltavou

Oxid uhličitý, slatina a Františkovy Lázně

Historie Františkových Lázní, či spíše jejich předhistorie, je spojena s historií Františkova pramene. Ten se ovšem v těch dobách jmenuje Slatinná nebo Chebská kyselka a město Cheb na něm zakládá řadu svých živností. Tak například roku 1656 město obdrželo desetileté privilegium k rozesílání kyselky, s podmínkou, že výtěžek půjde na opevňovací práce.
V roce 1714 je už u pramene, který se nachází "při cestě z Chebu do Lipska po levé straně přibližně 880 kroků od vesnice Slatina na zamokřelém palouku", postaveno dřevěné pódium a lavice , kaple a dvě ubytovací stavení. A začíná se stavět hostinec se 14 koupelnami. V roce 1785 se z Vídně vrací do Chebu doktor Bernard Adler a otevírá novou kapitolu lázeňské historie.
Do té se hned na počátku zapisují chebské ženy, nosičky vody, které organizují vzpouru proti budování lázeňského pavilonku u pramene ze strachu o svoji živnost, jež spočívala v donášení vody do Chebu. Záležitost se řešila až u císaře a chebský magistrát nakonec musel přizpůsobit své názory mínění doby vrcholného osvícenství a začít budovat lázně. Schvalovací dekret se zaměřením pozemku a plány několika budov z roku 1793 je zakládací listinou Františkových Lázní.
Protože byly Františkovy Lázně založeny takzvaně na zelené louce, zůstal v nich zachován celý původní urbanistický koncept i se zřetelnými stopami dřívějšího polovenkovského uspořádání jednotlivých domů, kde se počítalo se zelinářskými i květinovými zahradami a samozřejmě se stájemi ve vnitřních traktech. Proto jsou Františkovy Lázně městskou památkovou rezervací a návštěvníky okouzlují svým charakterem, jakoby vytrženým z minulého století. Tohle vše bylo ještě zcela běžné v době Goethově, kterého zde okouzlovala příroda a její geologické zvláštnosti. Sopku Komorní Hůrka nechal spolu s Kašparem Šternberkem provrtat sondou, aby tak přispěl ke zkoumání oprávněnosti neptunského anebo vulkánského názoru na vznik zemského povrchu. Příslušníci císařského rodu vnesli do Františkových Lázní ducha velkého světa a Božena Němcová a Jan Neruda ve svých františkolázeňských fejetonech zaznamenali atmosféru setkávání českého a německého obyvatelstva na Chebsku.

Františkovy Lázně - průhled Císařskou ulicí, lept z 20. let 19. stoletíFrantiškolázeňské vody, oxid uhličitý a slatina, jsou skutečně léčivé, jejich účinky ani dnes nakazí civilizační úkazy, jako je automobilová doprava a průmyslové znečištění. V těchto lázních se člověk může takříkajíc koupat ve vzduchu a na procházkách dojít bez velké námahy až k ptačím rezervacím nebo na území bahenních sopek Soos. Pět příběhů z Františkových Lázní, jak je neznáte, vám budou vyprávět Výlety s Vltavou.

ALENA ZEMANČÍKOVÁ
(Autorka je redaktorkou ČRo Plzeň)