Americký snímek Haló, tady Denisa, který natočil vcelku neznámý Hal Salwen, nabývá tvaru bezmála rozhlasové komedie - bylo by určitě možné jej sledovat i se zavřenýma očima, natolik je postavený na rozmluvách. Vypráví o lidech izolovaných v samotě své práce a výhradně telefonických kontaktů. Jen tak jsou schopni navozovat vztahy, vyměňovat si informace, dokonce tak praktikují i sex. Ale vyhýbají se i dohodnutým schůzkám, protože se nedokáží zříci pohodlné anonymity, bojí se náhlé odpovědnosti za navázaný vztah, jak vyplývá už z úvodní sekvence, kdy posmutnělá hostitelka sklízí nedotčené pokrmy, protože na chystaný seznamovací večírek nikdo nepřišel.

Je příznačné, že nejaktivnější z nich, dívka Gale (Dana Wheeler Nicholsonová), která se snaží osamocené jedince alespoň skrze telefon spárovat, hyne při havárii, když právě telefonovala. Hrdinkou je ovšem Denisa (Alanna Ubachová) , která do kroužku "telefonistů" zprvu nepatří, neboť se v poněkud bizarní situaci ozvala jen otci svého dítěte - Martin (Dan Gunther) totiž jednou v životě daroval sperma a Denisa díky němu otěhotněla. Vypátrala totožnost dárce a chtěla mu aspoň poděkovat. Počáteční rozpaky a podezírání nakonec u Martina vyústí v hrdost nad nenadálým otcovstvím (nápaditě realizovaná je scéna, kdy je Denisa odvážena do porodnice a do telefonních rozhovorů se postupně zapojují další a další lidi). Jsou také nakonec jediní, kdo dokáží překonat bariéru až panické hrůzy z osobního setkání.

Film je skromným dílkem, které se však vyznačuje svěže napsanými dialogy a výstižnou charakterizační rovinou. Telefon skutečně značí odlidštění a uzavření se do sebe, i když současně lze vést vícero hovorů. Je to využíváno ke komediálním efektům, když se různé vzkazy vyřizují přes někoho dalšího, když se vyjasňují vzájemná nedorozumění (neboť za špatným erotickým zážitkem se třeba skrývá nenadálý příchod matky, o čemž partner na druhé straně drátu nemá ani potuchy). I když jednotlivé postavy spíše připomínají figurky někým voděné jak na loutkovém divadle, výsledek nezanechává pochybnosti: je to chytrá a inteligentní úvaha nad odvrácenou stránkou tolik vychvalované telekomunikační techniky.

JAN JAROŠ

Úterý 7. 8. 2001 PRIMA - 20.50 hodin

Do psychiatrického sanatoria nastupuje nový pacient. Je jím středoškolský profesor češtiny Robert Kilian, trpící depresivní neurasteníí, která se u něj projevuje chorobnou nerozhodností. Jeho největší problém momentálně je, že neví, jestli se má oženit se svou dívkou. Brzy se seznamuje s ostatními pacienty, léčebným řádem i zdravotnickým personálem. Ti se zase seznamují s ním a jeho okřídlenou větou "Pojďte, budeme na sebe hodní!" Za dobu pobytu se u Kiliana vystřídají tři terapeuti, z nichž každý má naprosto odlišné léčebné metody. Nakonec přichází mladá doktorka Březinová... Režie Jaroslav Papoušek. Hrají Ondřej Havelka, Miroslav Macháček, Marta Vančurová, Petr Haničinec, Eva Vidlařová, Jana Andresíková, Miroslav Nohýnek, Miroslava Kykalová, Eugen Jegorov, Jiří Bartoška, Vlastimil Venclík, Roman Skamene, Vladimír Huber, Jitka Asterová a další.

Středa 8. 8. 2001 ČT 1 - 20.00 hodin

Řadu let bylo nejproslulejší a nepochybně i nejkontroverznější stejnojmenné dílo anglického prozaika, básníka a esejisty Davida Herberta Lawrence považováno spíše za pornografii, bylo zakazováno a cenzurováno a teprve později, snad v souvislosti s překotným vývojem tohoto století, pochopeno a rehabilitováno jako umělecké dílo, vypovídající jedinečným způsobem o své době a jejích rozporech. Milenec lady Chatterleyové inspiroval již několik filmových a televizních adaptací - tou zatím poslední u nás je TV film Viktora Polesného. Film a jeho téma daly jedinečnou příležitost k mnoha mimořádným uměleckým výkonům, a to především hercům Zdeně Studenkové, Borisi Rösnerovi, Marku Vašutovi, Johaně Tesařové a Zuzaně Bydžovské.

Začátkem léta se v Pardubicích konal další ročník soutěží dovedností zdravotně postižených - abilympiáda. Tyto soutěže se konají v nejrůznějších disciplínách (například košíkářství, práce s počítačem, drhání, mechanická montáž, dřevořezba, výroba nábytku, malba na hedvábí, aranžování květin, řízení automobilu...) a staly se už tradicí. Je však pravda, že tradice abilympiád začala v Asii, kde prvenství v určitém oboru znamená jistotu, že vítěz získá také stálé pracovní uplatnění. Výsledky abilympiád jsou v těchto zemích velmi respektovány a uznávány. O tom si může účastník českého kola nechat zatím jenom zdát. Přesto má soutěž v českém pojetí velký význam, protože pocitu úspěšnosti tady nebrání žádné zdravotní omezení.

Pátek 10. 8. 2001 NOVA - 21.45 hodin

Na průšvih bylo zaděláno před dvaceti lety, když během jedné noci roku 1979 havaroval poblíž jihokalifornského městečka vůz blízké zoo, převážející nebezpečně agresivního kostarického chřestýše. Ten zabil všechny, kdo nehodu přežili, a zmizel v pustině. Dlouhá léta byl klid. Nyní však odstřely půdy na staveništi nových domků způsobily, že se městečko a jeho okolí začíná hemžit tisícovkami agresivních zmutovaných potomků vzniklých zkřížením kostarického predátora s místními druhy chřestýšů. Režie Noel Noosseck. Hrají Harry Hamlin, Shannon Sturges, Jack Scalia, David Spielberg, Patricia McCormack, Beau Billingslea a další.

Komponovaný večer na téma ČLOVĚK A ZVÍŘE představí několik pohledů různých dokumentaristů na tento mnohdy komplikovaný vztah. Čeští tvůrci se věnovali hlavně současnosti .Britský dokumentární film Člověk a zvíře je pilířem tohoto sobotního večera. Za hledáním podstaty dnešních postojů se britští filmaři vypravili jak do Evropy, Spojených států, tak na asijský kontinent - do Číny a Indie. Zaznamenali obrovské kontrasty - od nepřiměřeného zbožňování domácích mazlíčků a degradace zvířat do karikatur - po vědomé nebo pokrytecké tolerování drastického zacházení. Upozorňujeme, že v části pořadu jsou použity drastické záběry.

Zahraniční film doplňují archivní pořady České televize. Dokument Věry Chytilové Šelmy a my - o lidech, kteří doma chovají velké kočky. Farmáře s ohleduplnějším přístupem k užitkovým zvířatům hledala Simona Oktábcová v pořadu A ta kráva mléko dává. Žraločí tango je dokument Steva Lichtaga, Čechoameričana, který se věnuje natáčení pod mořskou hladinou. Ostatně o jeho zážitcích se žraloky se více dozvíte v rozhovoru s tímto filmařem nazvaném Žraloci jsou kočičky. Diváci si v něm mimo jiné vyslechnou i jeho zkušenosti s natáčením bílého žraloka. Lichtagův světově proslulý unikátní film o bílém žralokovi uvede Česká televize na podzim.

Jsou lidé, jimž místo v duši vyplňuje právě vztah ke zvířeti Co jim dává a co bere starost o němou tvář? Dokumentární pořad Najdi si své zvíře režiséra Jana Soukupa hledá odpovědi na tuto otázku ve třech příbězích, a to mezi pavouky, v karanténě pražské zoo a u koní. Diváci se setkají i s oblíbeným vyprávěním scenáristy Václava Chaloupka o zvířatech, která odchoval.

Jak vypadá současná česká scéna moderního tance a jak se ji daří budovat? Divadlo Ponec představí divákům devadesátiminutový pořad režiséra Jaroslava Hovorky Tanec kolem Ponce. Žižkovské kino Ponec bývalo svého času velmi populární. Rázovitá budova v rázovité čtvrti však posledních dvacet, možná i více let chátrala. Nedávno se o ní začalo znovu mluvit v souvislosti s tancem. Vzniká zde totiž první pražské taneční divadlo. To ostatně proběhlo tiskem i v televizi. Za vším stojí občanské sdružení Tanec Praha a Yvonna Kreuzmannová s týmem spolupracovníků.

V červnu proběhl již 13. ročník mezinárodního festivalu soudobé taneční tvorby a pohybového divadla Tanec Praha 2001. Dokument zachycuje současnou českou scénu moderního tance, tak jak se představila právě v budovaném divadle Ponec během letošní květnové České taneční platformy a v představeních uvedených na Tanci Praha. Diváci se seznámí s několika zajímavými českými choreografy - Tomášem Rychetským a Davidem Stránským, Petrem Zuskou, Lenkou Ottovou, Mirkou Eliášovou, Lenkou Dřímalovou a Petrem Tycem. Dalším z motivů dokumentu je právě zrod divadla v Ponci. V květnu zela uprostřed staveniště jáma a budova neměla střechu. To , že se zde odehraje Česká taneční platforma v květnu a Tanec Praha 2001 v červnu a že se v září divadlo definitivně otevře, vypadalo jako šílený nerealizovatelný plán. Ale opravdu se to zdařilo! Takže Ponec se stal jakýmsi středem letošního tanečního dění v Praze. Ale tančilo se i na jiných scénách, ba i v ulicích. V hudební části večera Tanec kolem Ponce zaznamenali autoři tři představení, která se v červnu v novém divadle uskutečnila: Dcery Charónovy nejmladších choreografek Kristýny Celbové a Zuzany Vitoušové, Pražský komorní balet představil Janáčkovu Sonátu ve zpracování Petra Zusky a choreografa Petra Tyce zastupuje představení To málo, co víme o Sylfidách.