číslo 35/2001 |
|
Televize |
|
ZVEME VÁS DO KINA
Animované postavičky jako živé
Počítačově animované filmy (nejnověji např. Shrek) dosud dávaly jasně najevo, že pracují s výtvarnou stylizací. Ovšem trikové pasáže v hraných filmech (např. v Jurském parku, jehož třetí část nás oblaží již na podzim) dávají na srozuměnou, že lze dosáhnout dokonalé autenticity. A právě na dokonalé iluzi nejen trojrozměrného, ale především reálně vyhlížejícího prostoru založil svou působivost americko-japonský animovaný snímek Final Fantasy - Esence života, pochopitelně inspirovaný počítačovou hrou.
Ukazuje se však, že tento druh filmů, často se odehrávajících ve smyšleném časoprostoru, je natolik závislý na trikovém zpracování, že vlastně už není důležité, zda v nich budou vystupovat skuteční lidé, či nikoli. Otevírá se cesta k filmům, v nichž se hrdinové skuteční budou kombinovat s počítačově vytvořenými, v nichž bude možné spatřit osobnosti, které se nikdy nesetkaly... Final Fantasy se odehrává v roce 2065, kdy přežívající část světa se kryje pod poklopem, zatímco zbytek je v rozvalinách. Na lidstvo totiž útočí podivní netvorovití duchové, kteří ze svých obětí doslova vysávají duši. Konflikt je rozehrán spíše mezi pozemšťany - mezi bojechtivými vojáky, kteří chtějí vše vyřešit výkonným laserovým dělem, a skupinou vědců hledajících záchranu v tajuplné esenci života. Je až líto, kolik práce a umu japonských animátorů (pod vedením režiséra Hironobu Sakaguchiho) se promrhalo na sice okázalou, leč zcela podřadnou podívanou. JAN JAROŠ |