Proč Stvořitel stvořil lidské dlaně? Abychom své děti nemuseli nosit v zubech. To je život. V jeho miniaturní podobě se třeba procházíte se svou pětiletou dcerkou pěší zónou. Děvčátko pobíhá, zlobí, jako by se v ní probouzelo budoucí ženské poslání. Prostě trochu leze na nervy, ale sluší jí to. A najednou cedule. Modrá s bílou siluetou pána a holčičky. Patricie, pojď sem! Vidíš tu značku? Tady musí děti chodit jen za ručičku!
Děti jsou naštěstí důvěřivá stvoření. Teplá dlanička přistává v mé dlani a máme legraci a klid. Všimli jste si někdy toho, jak do vás dětskou dlaní proudí energie? Jak se nabíjíte?
Jednou jsem na Barrandově podal ruku libereckému šimpanzovi. Dlaň byla suchá, teplá, krásně vyklenutá, dlouhoprstá, ale nevypočitatelná. Cizí. Divná. Přesto by možná zastínila spoustu upocených, donucených, unavených stisků. Komunikace dlaní je něco z jiného světa. Až konečně přistanou Mimozemšťané myslím, že první dorozumívání bude z dlaní do dlaní. Že chodí holčičky na procházku za ručičku, je pochopitelné. Ale stejně za ručičku potřebují chodit i kluci. I ti nejzlobivější. I ti, které rodiče dlaní většinou jen trestají. Kteří dlaň svých rodičů nikdy pořádně nepoznali. Nebo si to nestačili zapamatovat. Dlaní se dá vyvolat potlesk. Zrovna tak vrazit facka. Nikdy mi nepřestane být líto dětí, které místo tátovy dlaně poznaly spíš nepochopitelnou záludnost. Dlaň dává zprávu nejen o stavu organismu, ale hlavně v sobě skrývá komunikační systém pro ty, kdo ruku nepoužívají jenom jako ruku mechanickou.
Myslím si, že pěších zón by mělo být co nejvíc. Dokonce že pěší zóny by měly být i tam, kde být nesmějí. A že by to neměly být jen obrázky pána s holčičkou. Ale i pána s paní. Nebo s pánem. Dítěte s dítětem. A aby nedošlo k nedorozumění, i se psem. Tady si prosím všimněte, že matka příroda lidi od zvířat odlišila jednoduše. Zvířata nemají dlaň. A proto nemohou jít za ruku.

Půjdeš se mnou za ruku? To byla velmi důležitá věta při vycházkách školky a zhruba tří let školy základní. Kdo komu svěřil dlaň o něčem - o čem? - to svědčilo.
Dlaň je dar od boha.
Proč tedy máme dlaně?
Abychom jednou nemuseli své děti nosit v zubech.