Petr Nováček a Ivan Hoffman, Český rozhlas 1 - Radiožurnál

"Uvnitř ODS neexistuje žádný spor mezi předsedou a místopředsedou. Nadpisy novinových článků byly zcela bezpředmětné... Mrzí nás, že došlo k takovým šumům." Pohovoří-li český politik o "nadpisech" novinových článků, bývá to zpravidla Václav Klaus. Minulé pondělí po zasedání výkonné rady zaželel novinových titulků, vytvářejících obraz konfliktu mezi ním a místopředsedou ODS Ivanem Langrem. Čtenáři Týdeníku Rozhlas zajisté vědí, o čem je řeč: Šéf marketingové firmy Teleaxis Petr Kovarčík prohlásil před měsícem v týdeníku Euro o Langrovi, že je nejhorším politikem v zemi a že škodí ODS. Langer mu prostřednictvím novin vzkázal, že je "nemocný člověk, který šíří bludy o svém úspěchu". Byl však okřiknut Václavem Klausem, který Ivana Langra vyzval, aby "zvolnil tempo a výrazy". Místopředseda ODS se ale zatvrdil a Petera Kovarčíka označil za lháře. Po výkonné radě, jejímuž zasedání předcházela schůze grémia ODS, jež Klausovi i Langrovi jemně doporučilo veřejnou výměnu názorů utlumit, potvrdil i Ivan Langer, že "není spor Klaus - Langer, Langer - Klaus". Navíc ovšem pustil do médií větu, že v případě dalších Kovarčíkových útoků bude přemýšlet, kterou ze svých profesí použije, "zda lékaře, nebo právníka". Zatímním vyústěním duelu mezi panem podnikatelem a panem místopředsedou ODS a Poslanecké sněmovny je trestní oznámení pro podezření z pomluvy a zároveň občanskoprávní žaloba žádající omluvu a milión korun, jež na Langra podal minulou středu Kovarčík prostřednictvím svých právníků. Kam se nám ale v celém tom příběhu poděl Václav Klaus? Peter Kovarčík se netají svými sympatiemi k ODS, které svého času pomohl i sponzorským příspěvkem, a rád se pochlubí osobním přátelstvím právě s Václavem Klasem, kterého nedávno s jeho chotí Livií hostil týden ve svém sídle na Mallorce. Proto když Kovarčík v Euru zaútočil na Langra a když místo toho, aby se Václav Klaus místopředsedy ODS zastal, doporučil mu naopak "zvolnit tempo a výrazy", někteří novináři začali přemítat, nejedná-li šéf Teleaxisu na Klausův pokyn či alespoň s jeho tichým souhlasem. Nebylo obtížné odhalit i případný motiv útoku na Langra: jakožto předseda mediální komise sněmovny se kolem volby Jiřího Hodače generálním ředitelem České televize a v průběhu "vánoční" krize na Kavčích horách angažoval na Klausův vkus a zvyklosti příliš důrazně a málo šikovně, čehož důsledkem byl i pokles volebních preferencí ODS na počátku letošního roku. Od té doby prý vztahy mezi předsedou a místopředsedou znatelně ochladly. To by pro Ivana Langra před listopadovým volebním kongresem ODS, na němž jistě bude chtít uhájit jedno ze čtyř místopředsednických křesel, nemuselo věstit nic dobrého. Podmiňovací způsob konstatování je na místě, neboť zatímco Langer už nejspíš není "korunním princem" ODS, všechno ostatní jsou zatím jen a jen spekulace. Kovarčík pochopitelně zdůraznil, že Langra kritizoval sám za sebe, bez Klausova popudu. Někteří regionální funkcionáři ODS hned přispěchali s ujištěním, že pan Kovarčík není pro jejich stranu žádná směrodatná autorita. Směrodatnou autoritou je naopak předseda Václav Klaus, ale mimochodem i on už na kongresech ODS narazil, když chtěl delegátům buď osobně, anebo prostřednictvím svých "hlásných trub" mermomocí vštípit svoji vůli: koncem roku 1994 v Karlových Varech mu takto kongres ODS "odrovnal" věrného místopředsedu Petra Čermáka a o dva roky později v Brně hned v prvním kole zvolil mezi čtyřmi místopředsedy i Miroslava Macka, ač to tehdy - mírně řečeno - nebyl Klausův "kůň". Na manipulace bývala ODS alergická a pokud se zásadně nezměnila, Kovarčíkova akce má jen malou šanci na úspěch. Ostatně jaké jsou skutečné šance Ivana Langra a dalších uchazečů o stranické posty, naznačí předkongresové sněmování regionálních organizací. Územních krajů je od Nového roku čtrnáct a mezi dosavadními místopředsedy ODS jsou Langer, Nečas a Macek z Moravy a jen Benešová z Čech. Rozhodne-li se Miroslav Macek znovu nekandidovat a bude-li chtít Praha prosadit do užšího vedení ODS konečně svého zástupce, Ivana Langra čeká tuhý boj i v případě, že Kovarčíkovo "dobrozdání" zůstane v řadách ODS ignorováno. Ostatně je-li zrnko pravdy na tom, že v pozadí Kovarčíkova ataku na Langra a jeho returnu může být mrzké soupeření dvou firem na poli sportovního marketingu, pak přece ani nejde o záležitost, jež by rozhodování politické strany mohla a měla zajímat a ovlivnit.