Pořad z cyklu Schůzky s literaturou je nazván podle třívěté básnické skladby, jejímž autorem je literární kritik, esejista, básník a překladatel Miloš Dvořák. Od jeho narození uplyne 9. září 100 let.

Když v roce 1991 vydalo nakladatelství Votobia jeho básnickou skladbu Symfonie 20. století (z roku 1959), poznamenal Mojmír Trávníček v doslovu: "Řekneme-li, že Miloš Dvořák je známější jako literární kritik než jako básník, může to znít jako nechtěná ironie." Dvořákova vlastní poctivost a skromnost a na druhé straně tlak nepřátelského režimu způsobily, že dnes zná i Dvořáka-kritika opravdu málokdo.

Miloš Dvořák, který je spolu s Albertem Vyskočilem autorem redakčního prohlášení v 1. čísle časopisu Akord z roku 1939, že "pravé umění jest samo o sobě vždycky katolické", patří k okruhu autorů západní Moravy. Narodil se v Jasenici u Třebíče a ve 30. a 50.letech v Třebíči působil jako středoškolský profesor. Avšak jeho začlenění do tohoto kulturního okruhu se datuje už od dob jeho vlastního gymnaziálního studia. Bedřich Fučík vzpomíná na rok 1918: "Studenti tenkrát ve svatém nadšení zřizovali na gymnáziích samosprávy. Ani Nezval, ani já jsme neměli mnoho smyslu pro spolky, zato jsme s Milošem Dvořákem realizovali plán na kulturní časopis pro celou západomoravskou oblast. Na návrh Miloše Dvořáka, mačkajícího tehdy pod septimánskou lavicí Verhaerena, dostal podle něho jméno Svítání".

Miloš Dvořák se uplatnil jako vykladač díla Otokara Březiny. Zajímavé jsou jeho vztahy s Demlem, Zahradníčkem a Čepem. Až do své smrti se zabýval postavením básnického slova v technickém věku. Řada jeho prací vyšla pouze časopisecky, teprve v 90. letech začaly být jeho texty péčí moravských nakladatelů prezentovány ve sbornících. Příznačné je, že i Symfonie 20. století byla dlouho připisována mylně Janu Zahradníčkovi.

V pořadu Schůzky s literaturou uslyšíte kromě ukázek z prací Miloše Dvořáka také vyprávění jeho syna, MUDr. Petra Dvořáka, a básníka a nakladatele Jaroslava Erika Friče.