I kdyby americký režisér Quentin Tarantino nenatočil nic jiného než Gaunery a Pulp Fiction - Historky z podsvětí, natrvalo se zapsal do dějin filmu, protože rozhodujícím způsobem ovlivnil groteskně cynické zpodobnění brutality, tolik příznačné pro současnou tvorbu snad na celém světě. Jak napsal Geoff Andrew v knize věnované americkým nezávislým filmařům, v Tarantinových snímcích "násilí v konečném důsledku není o nic rušivější či morálně urážlivé než rozmařilé užívání problematických slov". Ne že by již dříve neprobleskovaly morbidní nápady kolem odstraňování lidí (viz půlstoletí staré komedie jako Šlechetná srdce a šlechtické korunky či Pět lupičů a stará dáma), avšak teprve Tarantino prosadil až dokumentárně hrůznou podobu násilí jako zábavný, ba legrační prvek. Můžeme tento princip odmítat či se jím nechat okouzlovat, ale rozhodně nezůstaneme lhostejní k tomu, co vidíme. Tarantino totiž zcela pomíjí kdysi vyžadovanou berličku, že "zločin musí být potrestán", vypouští jakékoli mravní aspekty.

Jestliže Gaunery na sebe upozornil, Pulp Fiction - Historky z podsvětí jej proslavily. Film získal významná ocenění včetně vítězství na canneském festivalu, okamžitě se stal dílem doslova kultovním, fanoušci s oblibou citují jeho "nejvypečenější" repliky. Vyprávění, zahrnující několik vzájemně se prolínajích příběhů - a to bez ohledu na časovou posloupnost, opět navozuje páchání zločinu jako činnost zcela běžnou, ba zbanálnělou, ať již se jedná o vraždy, vydírání či podvody. I sem může proniknout směšná nešikovnost.

Dvojice profesionálních zabijáků, pracujících na zakázku, se občas musí vyrovnat i s jinými úkoly, třeba se šéfovým požadavkem na doprovod jeho vyzývavé ženy. John Travolta, kdysi známý z tanečních kreací, zde otevírá novou polohu svého herectví: vrahouna Vincenta nechává zjihnout či dokonce v groteskním mumraji vyděsit. Bruce Willis hraje prodejného boxera Julese, který navzdory úmluvě zvítězí a pak prchá před pomstou. I on se však ocitá v makabrózní grotesce, když se na ulici náhodně srazí se svým "zaměstnavatelem", a vzájemně potlučeni se dostanou do spárů homosexuálních sadistů. A také zmiňme, jak mileneckou dvojici, rozhodující se vyloupit bufet i s jeho hosty, provází zpropadená smůla, když narazí na zkušenější "kolegy". Neexistuje spravedlnost ani mravnost, vše je relativní. Jediným kritériem je, že na někoho se usměje štěstí víc než na jiného - a proto přežije. A tuto krvavou hru štěstěny dokáže Tarantino namixovat s okouzlujícím, hravým úsměvem, s nabídkou, abychom se zcela poddali jeho zábavnému rébusu.

 Úterý 4. 9. 2001 PRIMA - 22.40 hodin

Policie oblehla opuštěný dům, ve kterém vícenásobný vrah drží jako rukojmí osmiletého chlapce. Na místo přijíždí policejní psycholog Daniel Born a s jeho pomocí se podaří chlapce zachránit. Krátce nato je ve svém domě zavražděn Bornův přítel, psychiatr Albrecht i se svou manželkou a dcerou a brzy dochází k vraždě dalšího psychiatra. Born dospěje k závěru, že se jedná o mstícího se sadistu, který vraždí podle návodu z publikovaných studií svých obětí...

Režie Thomas Jauch. Hrají Hans-Werner Meyer, Astrid M. Fünderichová, Michael Mendl, Barbara-Magdalena Ahnerová, Robert Viktor Minich, Martin Blau a další.

Středa 5. 9. 2001 ČT 1 - 20.45 hodin

Téma pro start druhé série staronového dokumentárního cyklu ostravského studia ČT Předčasná (dříve Nepřirozená) úmrtí bylo zvoleno vskutku šťastně: osobnost Dany Medřické. Jednak proto, že tato významná herečka je stále pevně zakotvena v paměti diváků a díky televizním reprízám ji zná i mladá generace. Především však proto, že snímek Život za lásku patří k nejzdařilejším dílům cyklu.

Radovan Lukavský tu charakterizuje oblíbenou kolegyni jako "dynamickou, přitom harmonickou a plnou života" - a dokument Kamily Vondrové ji tak také představuje. S úctou k velké umělkyni, zároveň však poutavě, se smyslem pro zajímavá fakta i pozapomenuté, o to však přitažlivější detaily, zachycuje její herecké zrání i velké divadelní výkony posledních tvůrčích let (markytánka v Matce Kuráži, Erži v Kočičí hře), filmové a televizní role (Ošklivá slečna, Romeo a Julie na konci listopadu aj.), rodinný život a vřelý vztah k synovi, problémy s komunistickým režimem i jímavý příběh pozdní lásky. Ten se stal jedním z úhelných kamenů mozaiky, z níž byla složena bohatá a mnohotvárná osobnost Dany Medřické. "Máma žila celý svůj život naplno," zamýšlí se Václav Vydra nad peripetiemi její cesty a spolu s ostatními aktéry dokumentu vzpomíná také na to, že v letech, kdy byla v nemilosti, herecké příležitosti se jí zrovna nehrnuly. "Nebýt Kočičí hry, neměla v divadle vlastně nic..." Autorce snímku se podařilo shromáždit pestrou kolekci láskyplného vzpomínání nejbližších i výpovědí kolegů a spolupracovníků, a to vše doplnit vhodně vybranými ukázkami z významných rolí. Její pohled je v mnohém až překvapivě objevný a určitě důstojný formátu osobnosti, jíž je věnován.

Píše se rok 1872 a stojaté vody viktoriánské společnosti panství Gardencourt jsou rozvířeny příjezdem mladé, inteligentní a idealistické Američanky Isabel, která se po smrti rodičů uchýlila pod ochranu svého zámožného anglického strýčka. Svou krásou a uvolněným chováním budí pozornost a zájem především mladých mužů. Mohla by se okamžitě vdát a žít klasickým, spořádaným (i když samozřejmě poněkud nudným) životem po boku možná nemilovaného, leč úctyhodného a bohatého muže. Isabel má však o své budoucnosti poněkud jiné představy. Je pevně rozhodnuta najít si svou vlastní cestu životem. Nepodřídit se konvencím, nenechat se spoutat tradicemi a společenskými pravidly, využít všech možností, které jí skýtá život svobodné ženy...

Pátek 7. 9. 2001 NOVA - 21.45 hodin

Režie Bruce Beresford. Hrají Sharon Stone, Rob Morrow, Randy Quaid Peter Gallagher, Jack Thompson, Jayne Brook, Skeet Ulrich, Don Harvey jako Doug, Diane Sellers jako Reggie a další.

Sobota 8. 9. 2001 ČT 1 - 20.55 hodin

I supermoderní letadlová loď se může ocitnout v časové smyčce a propadnout se do minulosti. A není to minulost ledajaká: překvapení námořníci zjistí, že schází jediný den do napadení Pearl Harboru, kdy byly Spojené státy zataženy do druhé světové války. A zvažují, zda mají právo zasáhnout do událostí, které se již odehrály, a změnit tak chod dějin. (Ještěže nezasáhli - tvůrci nového velkofilmu Pearl Harbor by neměli o čem natáčet!) Americký sci-fi snímek Tajemná záře nad Pacifikem vznikl před dvaceti lety, ale stále okouzluje hravou konfrontací špičkové vojenské techniky s "předpotopními" vymoženostmi z válečných časů. Zejména se vydováděli s počáteční nejistotou ohledně toho, co se vlastně stalo. Velení lodi znepokojuje, že nemůže s nikým navázat spojení. Z přijímačů se ozývá dávno nehraná hudba, prokládaná podivně archaickými reklamami, radista si stěžuje, že se mu daří zachytit jedině prastaré kódy, které se učil ještě v základním kurzu...

Režisér Don Taylor udržuje vyprávění na napjaté struně, ale neopomene jedinou příležitost, aby nepotěšil humornou vsuvkou, většinou těžící z protikladu mezi válečnou technikou a současnými vymoženostmi. Pro lidi z roku 1941 jsou netušeným zázrakem letadla s kolmým startem a závratnou rychlostí. Velitele lodi jako větry ošlehaného chlapa ztělesnil Kirk Douglas a propůjčil mu nefalšovanou mužnost, i když většinou postává na kapitánském můstku a uvažuje, jak by se měl zachovat. Druhou ústřední postavu ztvárnil Martin Sheen - jeho ministerstvem vyslaný expert na "alternativní možnosti chování ve výjimečných situacích" je zprvu podezírán, že celou podivnou situaci záměrně naaranžoval, avšak ukáže se, že je překvapen stejně jako celá posádka.

(jš)

Rozhodnout se pro změnu vlasti nebývá jednoduché, přesto v případě exulantů z naší země se odchod - velmi často záchrana před represemi komunistického režimu - stal často jedinou možností. Pro mnohé z nich exil znamenal přinejmenším ústup ze slávy, mnohdy změnu profese. Režisér Bernard Šafařík a spisovatel Jaroslav Vejvoda to vše prožili na vlastní kůži a před dvaceti lety natočili o údělu českých emigrantů ve Švýcarsku hraný film. Ke spolupráci získali mj. Pavla Landovského, Josefa Charváta, Vlastu Třešňáka. Snímek Psí dostihy získal řadu mezinárodních ocenění. Českou televizní premiéru tohoto pozoruhodného filmu, která se koná v rámci pořadu Večer na téma..., doplnil Bernard Šafařík dvěma dokumenty věnovanými exilovému námětu. První z nich - Tenkrát a dnes aneb Někdo zůstal, někdo se vrátil - se týká skutečných osudů protagonistů Psích dostihů. Ve druhém snímku - Dnes a tady aneb Švýcarky v Čechách - pak režisér zjišťuje, proč se čtyři Švýcarky rozhodly "emigrovat" do Čech.