číslo 38/2001
vychází 10. září

Tipy ČRo

Čtvrtek 20. 9. 2001 Český rozhlas 3 - VLTAVA - 10.30 hodin

5. března 1898 vyhlásil vídeňský časopis Wage nakladatele Rudolfa Lothara veřejnou soutěž na libreto k prvnímu a zároveň poslednímu a bohužel nedokončenému baletu Johanna Strausse. Ve výběrové komisi zasedli vedle majitele listu pánové Nicolas Dumba, Eduard Hanslick a tehdejší ředitel Vídeňské dvorní opery Gustav Mahler. Jako konečné datum k odevzdání návrhů určil Strauss 1. květen 1989 a za necelý měsíc došlo do redakce časopisu 718 návrhů. Práce poroty skončila v prosinci a Wage uveřejnil vítěznou práci, která byla doručena pod pseudonymem Alberta Kollmanna s titulem Popelka. Pohádka o zlé maceše, která nepřála nevlastní dceři štěstí s princem, byla převedena do moderní verze, jejíž děj byl umístěn do obchodního domu. Princ dostal roli šéfa, macecha se stala modistkou. Její marnivé dcery získaly jména Fanchon a Yvetta a Popelka opět sehrála úlohu služebného děvčete. Johann Strauss se neprodleně pustil do komponování a načrtl spoustu skic. Stačil ale dokončit jen první jednání a mezihru ke třetí části, než jeho práci přerušila smrt. Po čase požádala vdova Adéla Straussová úspěšného baletního skladatele Josefa Bayera, aby Popelku dokončil. Hotový balet měl ale premiéru 2. 5. 1901 v Berlíně, neboť se Gustav Mahler zdráhal zařadit Bayerovu rekonstrukci do plánu Vídeňské dvorní opery. Premiéra v rezidenčním rakouském městě se konala až za ředitelování Mahlerova nástupce Felixe von Weingartnera 4. října 1908. Josef Bayer dohotovil nejen partituru baletu, ale zaranžoval i sérii tanečních skladeb na motivy Popelky - Holubí valčík, Pochod Piccolo, polku mazurku Promenádní dobrodružství, polku Modelka, Popelčin valčík a čtverylku a kvapík Milostné poselství. Klavírní výtah celého baletu uvádí ještě další taneční kusy - Autoportrét, Egyptský tanec, Květinový pozdrav a Divertimento Trousseau.

RAFAEL BROM