číslo 39/2001
vychází 17. září

Tipy ČRo

Úterý 25. 9. 2001 Český rozhlas 3 - VLTAVA - 19.30 hodin

Letošní programová nabídka festivalu Pražský podzim přinesla řadu zajímavostí. Především se v netradičně širokém úhlu rozhlédla po tvorbě Gustava Mahlera. Tak například nabídla Baršajovu verzi 10. symfonie - doposud u nás byla známá pouze verze dokončená Deryckem Cookem. Jak nedávná je ještě doba, kdy jsme znali pouze Mahlerem dokončené Adagio 1. věty! Také se letošní Pražský podzim může pochlubit uvedením rané Mahlerovy kantáty Žalobná píseň. Jeden z nejzajímavějších počinů však přinese koncert Symfonického orchestru hl. města Prahy FOK v úterý 25. září. Jeho program totiž tvoří hudba, jež byla buď z definitivních tvarů skladeb úplně vypuštěna, anebo v nich získala zvláštní a samostatné místo. Sledování vývoje skladatelských koncepcí dotyčného díla je vždy zajímavé a pro poznání tvorby autora důležité. Každé velké dílo má totiž svou osobitou genezi, neboť je skladatelem cizelováno do nejideálnější, definitivní podoby. Želbohu dnes už takřka nikdo neví, že i 1. symfonie, naprosto čistá orchestrální skladba, měla prvek vokální - píseň Flora, kterou Mahler z partitury vyřadil, že 2. věta 3. symfonie měla kdysi jinou verzi s neoficiálním názvem Co mi řekly divoké květiny. Zvláštní pozornost pak bude věnována Druhé symfonii zvané Vzkříšení. Její 4. věta nazvaná Prasvětlo (Urlicht), která patří sólovému altu, vytváří v definitivním tvaru výrazný předěl. My ji tentokráte uslyšíme na závěr celého koncertu. Nespornou zajímavostí je hudební báseň Pohřební slavnost. Při jejím poslechu zjistíme, že se jedná o takřka nezměněnou úvodní, takřka půlhodinovou větu Druhé symfonie. Tato báseň původně vznikla pod dojmem pohřbu význačného Mahlerova hamburského předchůdce, slavného dirigenta Hanse von Bülowa, jehož přátelství si Mahler velmi vážil. Přímý přenos tohoto festivalového koncertu Pražských symfoniků s dirigentem Georgem Pehlivanianem a se sólistkou Monikou Groop uvádí dr. Jiří Pilka, který nás seznámí s řadou dalších zajímavostí o této méně známé mahlerovské oblasti.

BOHUSLAV VÍTEK