Středa 26. 9. 2001 Český rozhlas 3 -
VLTAVA - 21.30 hodin
Souboj mezi harmonií a invencí
Kolem roku 1700 se vedle concerta grossa
vyhraňuje sólový koncert, střídající orchestrální tutti s úseky hranými
jediným doprovázeným sólovým nástrojem. Na jeho zformování se spolu s Torellim,
Albinonim a dalšími mistry podílel i benátský "ryšavý páter" Antonio
Vivaldi (1678-1741). Ustálil formu koncertu do tří vět podle schématu tzv. neapolské
či scarlattiovské operní předehry - sinfonie: první část byla rychlá, následoval
pomalý střední díl a závěr patřil opět rychlému tempu. Vivaldi komponoval
prakticky pro všechny běžné barokní nástroje smyčcové i dechové, ale největší
počet z jeho neuvěřitelného půl tisíce koncertů patří houslím. Také on sám byl
v duchu rodinné tradice znamenitým houslistou, jedním z nejvýznamnějších, kteří
kdy v Benátkách působili. Byl vynikajícím interpretem vlastních skladeb, obohatil
houslovou techniku o hru ve dvanácti polohách a také používal scordaturu, která byla
oblíbena spíše v Německu. Vivaldiho záliba v rozmanitých instrumentálních efektech
se projevily nejen v nejrůznějších nástrojových kombinacích, ale i ve
zvukomalebných prvcích proslulých sbírek koncertů jako jsou L´Estro Armonico, La
Stravaganza nebo Il Cimento dell´ Armonia e dell´Inventione. Právě v této poslední
sbírce, označované později jako opus 8, je obsažen i známý cyklus programních
koncertů Čtvero ročních dob. Toto dílo, v němž racionální stránka hudby zápasí
s fantazií, vyšlo tiskem roku 1725 v Amsterodamu s věnováním hraběti Václavu
Morzinovi, jemuž Vivaldi dlouhá léta sloužil jako "Maestro di Musica in
Italia".
JARMILA NOVOTNÁ |