číslo 39/2001
vychází 17. září

Tipy ČRo

Středa 26. 9. 2001 Český rozhlas 3 - VLTAVA - 21.30 hodin

Kolem roku 1700 se vedle concerta grossa vyhraňuje sólový koncert, střídající orchestrální tutti s úseky hranými jediným doprovázeným sólovým nástrojem. Na jeho zformování se spolu s Torellim, Albinonim a dalšími mistry podílel i benátský "ryšavý páter" Antonio Vivaldi (1678-1741). Ustálil formu koncertu do tří vět podle schématu tzv. neapolské či scarlattiovské operní předehry - sinfonie: první část byla rychlá, následoval pomalý střední díl a závěr patřil opět rychlému tempu. Vivaldi komponoval prakticky pro všechny běžné barokní nástroje smyčcové i dechové, ale největší počet z jeho neuvěřitelného půl tisíce koncertů patří houslím. Také on sám byl v duchu rodinné tradice znamenitým houslistou, jedním z nejvýznamnějších, kteří kdy v Benátkách působili. Byl vynikajícím interpretem vlastních skladeb, obohatil houslovou techniku o hru ve dvanácti polohách a také používal scordaturu, která byla oblíbena spíše v Německu. Vivaldiho záliba v rozmanitých instrumentálních efektech se projevily nejen v nejrůznějších nástrojových kombinacích, ale i ve zvukomalebných prvcích proslulých sbírek koncertů jako jsou L´Estro Armonico, La Stravaganza nebo Il Cimento dell´ Armonia e dell´Inventione. Právě v této poslední sbírce, označované později jako opus 8, je obsažen i známý cyklus programních koncertů Čtvero ročních dob. Toto dílo, v němž racionální stránka hudby zápasí s fantazií, vyšlo tiskem roku 1725 v Amsterodamu s věnováním hraběti Václavu Morzinovi, jemuž Vivaldi dlouhá léta sloužil jako "Maestro di Musica in Italia".

JARMILA NOVOTNÁ