Čtvrtek 27. 9. 2001 Český rozhlas 3
- VLTAVA - 13.30 hodin
Amadeus v A dur
Stupnice A
dur nepatřila v 18. století k často používaným, neboť kvůli třem křížkům v
předznamenání přinášela pro některé dechové nástroje nepříjemné komplikace. I
u Mozarta by se daly skladby v A dur lehce spočítat na prstech (maximálně) dvou rukou.
A tak jsme tedy po těch několika prstech sáhli a připravili pro vás atypickou
Hudební galerii v jedné tónině. Tuto relativní hudební nekontrastnost se pokusíme
překonat kvalitou interpretační. Prim budou hrát Berlínští filharmonikové. Pod
taktovkou Karl Böhma zazní nejprve Mozartova raná Symfonie č. 21 A dur KV 134,
komponovaná po návratu z prvé italské cesty v roce 1772. Jako příjemné intermezzo,
v provedení Jenö Jandó a orchestru Concentus Hungaricus, si dopřejeme půvabné Rondo
A dur pro klavír a orchestr KV 386 z roku 1782, které původně snad mělo být
finální větou k jednomu z klavírních koncertů. A opět Berlínští filharmonikové.
Tentokrát s Herbertem von Karajanem a Anne Sophie Mutter. V jejich interpretaci zazní
Amadeův Pátý houslový koncert A dur KV 219 komponovaný v prosinci 1775. Dílo,
kterým završil pětici houslových koncertů, a ve kterém si i tak trochu
zaexperimentoval s formálním řešením krajních vět. Poslední Mozartovou skladbou
bude Symfonie č. 29 A dur KV 201 (komp. 1774). K této skladbě se těžko co dodává,
neboť patří k jedněm z nejkrásnějším a nejhranějším dílům symfonického
repertoáru. A tak alespoň malý dovětek: Mozartova "dvě stě jednička" byla
zamilovaným dílem Herberta von Karajana...
(lid) |