České televizi se zdařil chvályhodný záměr - uvést nejen dokument o proslulém americkém režiséru Martinu Scorseseovi, ale připojit k němu i jeden z jeho proslavených filmů - Taxikáře. Po nedávno skončeném cyklu Hollywoodských rivalů můžeme spatřit další rozsáhlý projekt, věnovaný současným režisérům. Dokumenty jsou vystavěny podle jednotného schématu - vedle výpovědí samotných protagonistů a jejich blízkých či spolupracovníků, prozrazujících leccos o zákulisí "továrny na sny", se dočkáme i výmluvných ukázek z filmů. Po Robertu Altmanovi přichází na řadu Martin Scorsese. Tento tvůrce (v příštím roce oslaví již šedesátiny) bývá označován za jednoho z umělců nejvíce přístupných evropskému nazírání.

Martin Scorsese na sebe upozorňoval socialně motivovanými dramaty již od počátku 70. let, ale rázem se prosadil až snímkem Taxikář (1976). Zobrazil osudy vietnamského veterána neschopného navazovat normální mezilidské vztahy. Tuto roli výtečně ztvárnil Robert De Niro, později vystupující ve většině Scorseseho filmů. Noční velkoměstská scenerie se v mysli psychicky stále labilnějšího hrdiny stává jakousi novodobou džunglí, v níž je třeba chránit slabé a nevinné. A muž se znovu vydává na samozvanou záchrannou misi, byť se můžeme jen domýšlet, zda se odehrává ve skutečnosti, či zda toliko v jeho představách.

Scorsese se vyznačuje precizní realizací svých projektů, dopodrobna zkoumá zázemí svých hrdinů, přesně rekonstruuje dobové reálie. Námětová šíře jeho snímků je obdivuhodná: se stejnou pronikavostí zpodobnil osudy boxera v dramatu Zuřící býk i "apokryfní evangelium" Poslední pokušení Ježíše Krista. Nahlédl na odvrácenou stranu umělecké slávy (Král komedie) i do zákulisí organizovaného zločinu (Casino). Po vzoru italského mistra Luchina Viscontiho dokázal ve Věku nevinnosti oživit dávno odvátou epochu pokrytecké velkoburžoazie, jak se v 19. století rozmohla i v americké společnosti. Zajímavé jsou též jeho občasné herecké výlety: mohli jsme si jej všimout v jedné z povídek japonského filmu Sny Akiry Kurosawy.

Úterý 9. 10. 2001 PRIMA - 20.55 hodin

Devatenáctiletý Pavel Kříž tráví veškerý volný čas v pražských pasážích, bistrech a na diskotékách s partou zloděje Robyho. Pavel sice má maturitu, ale pracuje jako čistič oken, přičemž velkou část jeho příjmů tvoří zisk z podvodů, šmeliny a krádeží Robyho party, které dodává zaručené tipy. Není tedy příliš nadšen, když mu vedoucí úklidu přidělí mladou brigádnici Janu Hálkovou. Přestože se dívka netají nechutí k Pavlovu způsobu života, vznikne mezi nimi citové pouto. To však nemůže vydržet v prostředí, v jakém se Pavel pohybuje. Mladík se dostává do stále větších problémů. Situace se vyhrotí v okamžiku, kdy parta zlodějů unese Janu.

Režie Jaroslav Soukup. Hrají Lukáš Vaculík, Tatiana Kulíšková, Vladimír dlouhý, Marek Vašut, Miloš Vávra, Ondřej Vetchý, Jiří Tomek, Vítězslav Jandák a další.

Středa 10. 10. 2001 ČT 1 - 20.00 hodin

Další vydání "vlajkové lodi" soutěžních pořadů České televize vás zavede na jeden z mála dochovaných románských hradů u nás, na Landštejn. Hrad sloužil jako obranná pevnost na česko-rakouské hranici, někdy od dob Přemysla Otakara I. V soutěži se přeneseme o řadu staletí zpět, abychom se setkali s panem Vilémem z Landštejna (Lukáš Hlavica), který má problémy nejen se svým synovcem Petrem z Rožmberka (Jan Čenský), ale také se svou mladou paní Eliškou (Tatiana Vilhelmová). Viléma ve starším věku pak ztvárnil Petr Štěpánek a jeho dalšího protivníka, Jindřicha z Hradce, Václav Rašilov.

Čtvrtek 11. 10. 2001 ČT 1 - 22.20 hodin

Podnětem k dokumentárnímu filmu Šamani a zjevení byla událost, která mohla skončit tragicky: 17. 6. 2001 bylo převezeno po požití čaje obsahujícího jed skopolamin do pražských nemocnic se známkami otravy třicet účastníků meditace vedené Petrem Chobotem. Petr Chobot byl vzat do vazby... Režisérka Svatava Kabošová se ve svém filmu nesnaží odhalit pachatele, který dal do čaje jed. Chce nalézt odpovědi na otázky vyplývající z touhy současné společnosti po duchovních prožitcích přesahujících běžný způsob života. Mladí lidé se snaží nalézt hlubší odpovědi na otázky o smyslu života - a často se uchylují k drogám, někdy také hledají v různých náboženských a sektářských směrech. Například v šamanismu. Kolik je ale v naší zemi skutečných šamanů? Kdekdo o sobě tvrdí, že má léčitelské schopnosti, vidí auru, umí čerpat energii z vesmíru... Je ale toto experimentování bezpečné? Nebo opravdu existují "duchovní pasti", ve kterých, pokud nejste veden zkušeným člověkem, můžete uvíznout? Existují temné síly, kterým můžete z neznalosti propadnout? Jaké s tím mají zkušenosti psychiatři?

Pátek 12. 10. 2001 NOVA - 16.25 hodin

Režie Jonathan Lynn. Hrají Michael J. Fox, Kirk Douglas, Nancy Travisová, Olivia D´Aboová a další.

 Sobota 13. 10. 2001 ČT 1 - 21.05 hodin

Ústy černošského fotoreportéra Angela se před námi odvíjí příběh, či spíše pohádka všedního dne, která se snad doopravdy stala. Jeho hrdinou je policista Charlie Lang. Spolu se svým černošským parťákem dělá pochůzkáře v newyorském Queensu. Pomáhá všude, kde je potřeba, a vede vcelku spořádaný život. Jenom děti mu trochu chybí, protože jeho energická a panovačná manželka s nimi v životě příliš nepočítá. O to více si rozumí s kluky z ulice. Změna v jeho životě začne docela nenápadně. Když se jednoho dne zastaví na jídlo v blízké restauraci, chce dát servírce vedle útraty i očekávané spropitné, ale na to už nemá peníze. V kapse má jen los, který víceméně žertem nabídne půvabné Yvonne místo peněz, respektive polovinu možné výhry. Co má ovšem dělat spořádaný manžel se smyslem pro poctivost, když jeho los skutečně vyhraje? Najednou jsou tu čtyři miliony a zmatený Charlie si vzpomene na svůj slib. Příběh nepravděpodobný, ale možný, což ostatně vyjadřuje i sám název filmu.

Hlavní role Nicolas Cage a Bridget Fondová.

Neděle 14. 10. 2001 ČT 1 - 20.00 hodin

Podle svého románu napsal Ivan Klíma pro Českou televizi velmi scénář TV filmu, pro jehož realizaci byl vybrán režisér Viktor Polesný. Hlavní hrdinka, čtyřicetiletá lékařka, se snaží obstát v situacích, do kterých ji staví život coby úspěšnou zubařku, ale už méně úspěšnou matku, milenku či bývalou manželku. Velmi přesvědčivě a bez sebemenší idealizace vykreslený vztah hrdinky k vlastní dceři, milenci, matce a bývalému manželovi vypovídá o nejednoznačnosti a kontroverznosti současného ženského údělu.