číslo 41/2001
vychází 1. října

Tipy ČRo

První vědecké společnosti v českých zemích jsou pozoruhodné tím, že spojují oba živly, na západě už spíše samostatné: vědy přírodní, oblíbené osvícenci, s vědami historickými, doménou zemských vlastenců. V Meteoru nahlížíme do pozoruhodné knihy Karla Sklenáře "Obraz vlasti. Příběh Národního muzea". Duší "Soukromé společnosti v Čechách pro pěstování matematiky, dějin vlasti a přírodovědy", vzniklé mezi roky 1773 a 1774, se stal Ignác Antonín rytíř Born, Sas narozený v Sedmihradsku, který pobýval v Čechách v letech 1762-1776 a jako osvícenec je považoval za svou dočasnou vlast, pro niž je třeba pracovat. Bornův zájem o mineralogii a geologii (zároveň praktický o hornictví), ale také o paleontologii vedl k vytvoření sbírky minerálů, hornin a zkamenělin, patřící tehdy k největším a nejsystematičtějším. Born tyto věci nehromadil pro své potěšení, ale pro vědecké studium, a toužil zpřístupnit sbírku badatelům, vydal proto i její vědecký popis. V Pražských učených zprávách uveřejnil jakési programové prohlášení: Nejvyšším cílem jakýchkoli sbírek může být pouze to, aby poklady přírody i umění, tak rozmanité a po celé Zemi rozptýlené, byly shromážděny do nevelkého prostoru a učencům tak dána příležitost, aby takřka jediným pohledem mohli přehlédnouti bohatství přírody i umění a aby tyto poklady byly uchovány pro naše potomky.

(bi)