číslo 41/2001
vychází 1. října

Tipy ČRo

Středa 10. 10. 2001 Český rozhlas 3 - VLTAVA - 17.00 hodin

Někdy mě napadá při úvahách o proměně Evropy v posledních deseti letech takové srovnání: evropský integrační proces rovná se maraton. Možná toto přirovnání není úplně přesné, integrační proces je především politické dění, umění vyjednávání, umění předvídat ekonomické, sociální a tím i politické důsledky jednotlivých integračních kroků, zatímco maraton - nejdelší běh, patřící k nejnáročnějším atletickým disciplinám - předpokládá náročný trénink, koncentraci sil, strategii běhu, dokonalé sebeovládání. Koneckonců evropská integrace není atletickou disciplínou a v zájmu Evropy by neměla ani soutěží být. Ale nějaký společný rys mezi oběma pojmy přece jenom je. Totiž víra ve vítězství. Touha vyhrát, doběhnout, překonat krize na trati, překonat pochybnosti a úbytek sil. Na začátku devadesátých let minulého století, když se v kampaních politických stran objevilo heslo "zpátky do Evropy" nasadila si naše společnost na oči brýle mámení. V jakém slova smyslu? Ztotožnila si integrační proces, kterým Evropa musí projít, se vstupem České republiky do Evropské unie. Podlehla iluzi, že integrace bude nenáročná, a to jak s ohledem na čas, tak i s ohledem na transformaci ekonomiky, správního systému, národní kultury. S plynoucími roky a vyvstávajícími problémy se začal vztah veřejnosti k procesu integrace měnit. Začaly pochybnosti kolem vstupu země do Evropské unie a také obě dvě strany, účastné tomuto dění, si začaly uvědomovat úskalí, která znamená pro národní ekonomiky a suverenitu. Došlo k tomu, že v integračním procesu převládly partikulární zájmy nad evropskou vizí. A tady přicházejí na řadu otazníky. Existuje vůbec nějaká evropská vize? Má Evropská unie ve svém mechanismu zakódován tak silný integrační impuls, že je schopen inspirovat podobu Evropy jedenadvacátého století? Co a kolik jsme ochotni v onom procesu obětovat? Co chceme vnést do společného evropského domu? K rozpravě nad otázkami českého směřování a evropských souvislostí přijal pozvání člen poslanecké sněmovny Parlamentu ČR Jan Zahradil. V současné době je místopředsedou zahraničního výboru a výboru pro evropskou integraci. Je vedoucím stálé parlamentní delegace do Evropského parlamentu, předsedou České atlantické komise. Z pozice stínového ministra zahraničí za ODS vypracoval koncepci zahraniční politiky s názvem Národní zájmy v reálném světě. Je pochopitelné, že základním tématem rozpravy se stala integrovaná Evropa, Evropská unie a národní zájmy.

JAN TŮMA