Pro poučení všem dalším generacím by se měli najít psychologové, novináři, spisovatelé a historici, kteří by zaznamenali, co se u nás dělo v tom nevlídném podzimu 2001 v myslích lidí. Jaký šok způsobil svým provedením i dopadem teroristický útok na New York a Washington. Od konce studené války se zdálo, že se svět přece jen mění. Tolikrát už nás dějiny poučily, že nelze být malou, poklidnou zemí uprostřed Evropy, není-li klidný svět. A to i v oblastech hodně vzdálených. Balkán od nás není tak daleko. Mnoho našich lidí ho zná, miliony Čechů si tam o dovolené dojely za sluníčkem a za mořem. Ale když jsme uslyšeli první zprávy o tom, že srbští nacionalisté vraždí desetitisíce civilistů a z tohoto konfliktu když se pak rozhořela otevřená válka, do níž Evropa musela zasáhnout, vyslovila se pro účast našich vojáků i přesto, že dnes už máme uzavřené určité mezinárodní dohody, jen pětina Čechů. Musí si to tam vyřešit sami rozumnou politikou, převládalo v Česku obecné mínění, je to oblast, kde zbraně patří bohužel k životu. U nás by se něco podobného nemohlo stát... Alespoň tak nás stále hřeje v duši pocit z bezbolestného, kultivovaného, i když smutného rozdělení Československa. Ale podlý útok na americké mrakodrapy obchodního centra, ve kterém pracují tisíce lidí, vzbudil strach. Bleskový výzkum STEM na konci září zjistil, že nasazení českých vojáků říká své jasné ano 17 procent, a spíše ano 33 procent respondentů. A to proto, že přes 70 procent z nich bylo přesvědčeno, že to, co se stalo, přeroste tentokrát v celosvětový konflikt.

Tenhle dotyk se světem bude dotekem i s organizacemi teroristů nám vzdálených a málo známých či srozumitelných kultur. Nebude mnoho těch, kteří se ve světovém dění budou bezpečně a hlavně správně orientovat. Budeme se muset učit třídit názory, fakta a tvrzení. Vždycky totiž záleží na úhlu pohledu. Amerika vyzvala k zesílení boje proti terorismu a ke spojení mezinárodních sil v tomto boji. Americkému prezidentu Bushovi po více než hodinovém telefonickém rozhovoru vyslovil svou podporu i ruský prezident Vladimir Putin, protože věří, že to bude i podpora zásahu Ruska k rozdrcení čečenských nacionalistů s pověstí zvlášť tvrdých teroristů. V Izraeli dal Ariel Šaron vzápětí po útoku na New York a Washington pokyn k rozbombardování budov palestinských samospráv a prohlásil, že pro něj je Jásir Arafat druhým bin Ládinem. Indie se připojila prohlášením, že pro ni jsou separatisté v Kašmíru rovněž teroristy. Tamilští povstalci jsou zase teroristy pro Srí Lanku. Čína vidí ostrov Tchaj-wan rovněž tak. Turecko viní z teroristických praktik Kurdy, bojuje se na mnoha místech Afriky - a tak dále a tak dále. Takže ti, kdo se někomu jeví jako bojovníci za svobodu, jsou pro jiného teroristy. Berou do rukou zbraně a zabíjejí druhé. Vyznávají násilí. Pravdou je, že řada zemí je skutečně protkána sídly finančně mocné a silné teroristické organizace bin Ládina. A to podle informací srbské vlády včetně toho nedalekého Balkánu, tedy Bosny a Hercegoviny i Kosova. Terorismus jako zlo lidstva tu je, ale je velmi těžké přesně na něj ukázat a zamířit.

Tajné služby horečně pracují na výměně informací o jednotlivých zločineckých a teroristických organizacích. Podle jedné zprávy se letos v polovině července sešli v Berlíně zástupci tajných služeb Spojených států, Ruska, Íránu a Pákistánu, aby se poradili o společném postupu vůči Talibanu. Patrně z tohoto jednání se vynesla informace, že zástupce USA prohlásil: "...nezačne-li se toto hnutí náboženských fanatiků chovat odpovědně, nezbude Washingtonu než reagovat silou." A zase jedno poučení: i tajné služby prosévají své informace tak, aby napomohly i dlouhodobým cílům svých zemí.

Proč se Usáma bin Ládin skrývá právě v talibanské části sedmnáctimilionového Afghánistánu? Ač původem ze Saúdské Arábie, váží ho sem příbuzenské vztahy. V tomto roce se stalo neblaze proslulým jméno Muhammad Umar. Tento člověk stojí v čele radikálního hnutí Taliban, ovládajícího podstatnou část země. To on rozhodl o zničení všech soch předislámských kultur, včetně těch, které patřily ke světovým kulturním památkám. Titulem mulla Muhammad Umar si v roce 1998 vzal nejstarší dceru bin Ládina. Nu a bin Ládin si zas na oplátku vzal za svou čtvrtou manželku jednu z mullových dcer. Bin Ládin také finančně podporuje tchánův a současně zeťův Taliban, protože si to může dovolit. Ze svého neuvěřitelného a stále rostoucího bohatství si rovněž platí přes tři tisíce svých agentů, rozmístěných po celém světě. Více než třetina z nich jsou Egypťané. Příbuzenskými svazky je provázán i s velením své vojenské organizace, která má příznačný název Islámská armáda pro osvobození islámských svatých míst. Bin Ládin nenávidí Rusy i Američany. Američany prý proto, že kvůli svým zájmům podporují v Saúdské Arábii u moci neschopnou vládu.

Zdá se, že to všechno se děje daleko, příliš daleko. Ale svět dnes nezná žádné velké nepřekonatelné vzdálenosti. Události na druhém konci zeměkoule vám média nejen bleskurychle řeknou, napíší, ale i ukáží obrazem. Proto je to tak naléhavé. Dotkne se to bezprostředně a neodbytně. Lidé věcí znalí vědí, že to ovlivní mnoho v řadě států: bezpečnostní situaci, obchod, finance. Prostě - život.