Pondělí 22. 10. 2001 ČT 2 - 23.00 hodin

V cyklu režisérských portrétů přišel na řadu Miloš Forman. Tvorba tohoto původem českého tvůrce (nar. 1932) se lomí do dvou období, nejprve českého a poté amerického. V obou dosáhl maximálních úspěchů. V 60. letech se stal jedním ze spoluzakladatelů československé nové vlny, jeho osobité komedie Černý Petr, Lásky jedné plavovlásky, Hoří, má panenko patří k nejlepšímu, co u nás (a o nás) vzniklo. Dokumentárně odpozorovaná mluva, jejíž přirozenost umocnilo obsazení neherců, tragikomické zápletky, skrze jejichž banalitu se odhalovaly znepokojivé rysy národní mentality, nemohoucnost měšťáctví směšného ve svém mentorství a omezenosti. Vypovídalo to nejen o obyčejných lidičkách, ale také o stavu společnosti, v níž žili.

Záhy po příchodu do USA narazil. Pochopil, že s autorským pohledem založeným na jízlivosti neuspěje. Americké publikum odmítlo jeho první "zámořský" film Taking Off, vynikající, mírně šklebnou satiru, dotýkající se trapných konfliktů mezi bouřící se mladou generací a nic nechápajícími rodiči. Film se měl promítat i v našich kinech, dokonce byl opatřen českými titulky (výtečnými, zvláště v překladu písňových textů), ale nastupující normalizace jeho uvedení znemožnila. Forman pak několik let bloudil a hledal náhodné zakázky - mimo jiné se podílel i na jedné epizodě v dokumentu o mnichovské olympiádě Viděno osmi. Blýskl se podílem na dnes již zcela zapomenuté příležitostné hříčce Teskním po Sonje Henie, natočené v jugoslávské produkci, kterou znovu objevilo až letos publikum na Letní filmové škole v Uherském Hradišti. Vytvořil tu rozkošně pohoršlivou, ba morbidní epizodu na téma, jak válečný invalida, zbavený jakékoli možnosti komunikovat s okolím, dokáže sdělit svůj pocit. Ukáže se, že jediným, co mu ještě funguje, jsou sexuální tužby...

V Americe se nakonec stal kultivovaným realizátorem cizích námětů. V uznávaný oscarový hit proměnil podobenství Přelet nad kukaččím hnízdem, kde se Jack Nicholson bouřil proti kasárenskému stylu panujícímu v blázinci. Zaujal muzikálem Vlasy, ale asi největšího triumfu dosáhl zásluhou Amadea, natáčeného dokonce v českých exteriérech. Tady přesvědčivě nastínil odvěký souboj mezi průměrným, nicméně spořádaným řemeslníkem na jedné straně a prostopášným géniem na straně druhé. Ačkoli již žádný z dalších Formanových filmů nedosáhl takového věhlasu ani dokonalosti, každý je očekáván s napjatou pozorností - viděli jsme je všechny: Valmonta, Lid versus Larry Flint, Muže na Měsíci...

Úterý 23. 10. 2001 NOVA - 22.30 hodin

Na počátku příběhu jsou dva opilí kovbojové, kteří zohaví prostitutku. Místní šerif rozhodne, že místo trestu mají dát šéfovi bordelu sedm koní jako náhradu za "poškozenou" pracovní sílu. Pohoršené prostitutky dají dohromady své úspory a rozhodnou se najmout si pistolníka. Má se jím stát bývalý zloděj a vrah William Munny, který však díky své ženě pověsil pistole už dávno na hřebík. Po její smrti se jako chudý farmář stará o dvě malé děti. Přestože zpočátku odmítne, nakonec ho vidina peněz, které by mu pomohly řešit svízelnou situaci, přinutí nabídku přijmout.

Režie Clint Eastwood. Hrají Clint Eastwood, Gene Hackman, Morgan Freeman, Richard Harris, Jaimz Woolvett, Saul Rubine, Frances Fisherová a další.

Středa 24. 10. 2001 ČT 1 - 20.30 hodin

Režisér Zdeněk Pospíšil (1944-1993) je spojen se slavnou érou brněnského divadla Husa na provázku, kde byl tvůrcem takových zdařilých inscenací, jako např. Balada pro banditu, Profesionální žena, Pohádka máje či Příběhy Dona Quijota. V letech 1968-1980 režíroval v tomto divadle celkem osmnáct her, v nichž prokázal originální režijní vidění a svébytnou poetiku. Své "provázkovské" období ukončil emigrací, v zahraničí se mu však příliš nevedlo. Po r. 1989 se vrátil domů - a zde se mu také příliš nedařilo. Jako šéf karlínského divadla měl odpočátku napjatý vztah s kolegy a ani umělecky se na tuto obrovskou, navíc v podstatě operetní scénu nehodil. Tísnivou osobní situaci řešil gestem tragického hrdiny...

V cyklu Předčasná úmrtí patří dokument Marka Boudy Proměny povahy tragického hrdiny k těm, které objevují pro diváka nepříliš známé či poněkud zapadlé osobnosti. Což je v případě režiséra Pospíšila určitě záslužné. Jeho přínos českému divadlu si rozhodně nezaslouží zapomenutí, vždyť spoluvytvářel scénu, která stála ve své době na špičce českého divadelnictví a byla centrem kulturního dění moravské metropole. Navíc - Boudův snímek nespouští prostřednictvím výpovědí svědků (v tomto případě především divadelních kolegů) lavinu chvalozpěvů a uznalých slov o protagonistovi, jak často bývá obvyklé. Miroslav Donutil, Táňa Fischerová, Milan Uhde, Jiří Pecha a další hovoří o Pospíšilovi bez velkých slov, snaží se dobrat hloubek duše a s palčivou upřímností se zamýšlejí nad jeho složitou povahou i kontroverzními činy. Vedle těchto svědectví se Bouda opřel o text někdejší diplomové práce, s níž Pospíšil absolvoval JAMU. Doprovází Pospíšilův životní příběh výmuvnými citacemi (a smutnou figurkou šaška s měnícími se rekvizitami). Vznikl pozoruhodný medailon s ambicemi psychologického portrétu.

Čtvrtek 25. 10. 2001 ČT 2 - 20.00 hodin

Osmého ledna roku 1996 zemřel ve věku 79 let bývalý francouzský prezident Francois Mitterrand. Pro Francii i pro Evropu přišel čas bilancovat. Půl století politické činnosti, čtrnáct let v Elysejském paláci... Jaké stopy za sebou zanechal v dějinách? Dovedl levici k moci, dokázal, že střídání v rámci institucí může fungovat, podporoval boj národů východní Evropy za svobodu, urychlil výstavbu jednotné Evropy. Soustředil ve své osobě hodně paradoxů - ale právě ty vytvářejí bohatství skutečné osobnosti. A první muž Francie takovou osobností byl.

 Pátek 26. 10. 2001 ČT 1 - 20.00 hodin

Málokdo se zasloužil o rozvoj české filmové komedie více než Oldřich Lipský. Zejména jej fascinovaly žánry takříkajíc pokleslé, které dovedl báječně paradovat - nikoli zlomyslně, ale naopak s nesmírným pochopením, ba něhou. Stačí si vybavit snímky jako Limonádový Joe, jeho dílo zřejmě nejproslavenější, či Adéla ještě nevečeřela a samozřejmě Tajemství hradu v Karpatech.

Ve spolupráci s Jiřím Brdečkou vystavěl nejen dějově okouzlující vyprávění, inspirované jedním méně známým Vernovým románem, ale především zdůraznil bezmála pohádkářskou naivitu vyprávěného příběhu, naplněného obskurními technickými vynálezy, na jejichž zhmotnění se podílel Jan Švankmajer. Ale nedosti na tom: setkáme se i s vymyšleným nářečím, v němž pronášené repliky prozrazují až odzbrojující hravost; jen si vybavme kouzelnou zvukomalebnost věty, že třeba "pan hrábě měl seďát na perdéli". Verbální i hudební stránka zde získává mimořádnou důležitost, hraní se slovy a melodiemi, odkazující k nejrůznějším reáliím, je virtuózní.

Lipský stylizuje do naivizovaných proklamací naprosto vše: vydovádí se na typizovaných postavách (ušlechtile vzdychající hrabě, marně pátrající po své unesené milence; oddaný komorník; ďábelsky zlotřilý baron; groteskní vynálezce atd.), dokonce i "lid" prezentuje v rovině pseudoetnografické studie, která bystře ironizuje krojované obyčeje. V kaskádách humoru poměřuje vznešenost gest (rovina hraběte, zvláště pak v souvislosti s operním divadlem) a neotesanou pohostinnost místního obyvatelstva, ovládaného strachem z řádění ďábelských sil. I herci souzněli s režisérovými úmysly a přesně vymodelovali požadované figurky: Michal Dočolomanský, Vlastimil Brodský, Miloš Kopecký, Rudolf Hrušínský, Jan Hartl...

Tajemství hradu v Karpatech možná setrvává ve stínu Limonádového Joea i Adély, ale děje se tak neprávem. Domnívám se, že právě tento snímek svou vypravěčskou úrovní předčí oba jmenované, protože není spoután parodováním předem vymezeného žánru. Dospěl k naprosté vypravěčské uvolněnosti, která se neopírá jen o sled gagů (jako třeba Adéla), ale promyšleně vyklenuje celkovou architekturu roztomile bizarních událostí, které plynou v jediném, nepřetržitém zátahu.

Sobota 27. 10. 2001 ČT 1 - 14.35 hodin

Síla lásky trochu melodramaticky a trochu komicky popisuje jednu manželskou krizi, ale především nabízí šťavnaté role několika známým americkým hercům, zejména Julii Robertsové, která vytváří ústřední postavu obětavé manželky Grace, jež musí přehodnotit svůj vztah k "přistiženému" manželovi (Dennis Quaid). Rovnocennými spoluhráči jí jsou Robert Duvall a Gena Rowlandsová v úlohách jejích rodičů, jejichž vztah se také nevyhne několikerému klopýtnutí. Nejefektnější roli feministické sestry Emmy Rae, která by nastálou krizi asi řešila mnohem radikálnějšími prostředky, si s chutí zahrála Kyra Sedgwicková.

Neděle 28. 10. 2001 ČT 1 - 20.40 hodin

Baladický příběh scenáristy Vladimíra Körnera o dospívající dívce Grétce ze slezského pohraničí, která se dostala do nacistického programu Lebensborn pro vypěstění čisté nordické rasy, nabyl pod režisérským vedením Milana Cieslara a v mimořádně přesvědčivých hereckých výkonech tvar jednoho z nejzajímavějších a nejpůsobivějších českých celovečerních filmů loňského roku.