číslo 43/2001 |
|
Televize |
|
TV TIPY
V cyklu režisérských portrétů přišel na řadu Miloš Forman. Tvorba tohoto původem českého tvůrce (nar. 1932) se lomí do dvou období, nejprve českého a poté amerického. V obou dosáhl maximálních úspěchů. V 60. letech se stal jedním ze spoluzakladatelů československé nové vlny, jeho osobité komedie Černý Petr, Lásky jedné plavovlásky, Hoří, má panenko patří k nejlepšímu, co u nás (a o nás) vzniklo. Dokumentárně odpozorovaná mluva, jejíž přirozenost umocnilo obsazení neherců, tragikomické zápletky, skrze jejichž banalitu se odhalovaly znepokojivé rysy národní mentality, nemohoucnost měšťáctví směšného ve svém mentorství a omezenosti. Vypovídalo to nejen o obyčejných lidičkách, ale také o stavu společnosti, v níž žili.
V Americe se nakonec stal kultivovaným realizátorem cizích námětů. V uznávaný oscarový hit proměnil podobenství Přelet nad kukaččím hnízdem, kde se Jack Nicholson bouřil proti kasárenskému stylu panujícímu v blázinci. Zaujal muzikálem Vlasy, ale asi největšího triumfu dosáhl zásluhou Amadea, natáčeného dokonce v českých exteriérech. Tady přesvědčivě nastínil odvěký souboj mezi průměrným, nicméně spořádaným řemeslníkem na jedné straně a prostopášným géniem na straně druhé. Ačkoli již žádný z dalších Formanových filmů nedosáhl takového věhlasu ani dokonalosti, každý je očekáván s napjatou pozorností - viděli jsme je všechny: Valmonta, Lid versus Larry Flint, Muže na Měsíci... (jš)
Režie Clint Eastwood. Hrají Clint Eastwood, Gene Hackman, Morgan Freeman, Richard Harris, Jaimz Woolvett, Saul Rubine, Frances Fisherová a další.
Režisér Zdeněk Pospíšil (1944-1993) je spojen se slavnou érou brněnského divadla Husa na provázku, kde byl tvůrcem takových zdařilých inscenací, jako např. Balada pro banditu, Profesionální žena, Pohádka máje či Příběhy Dona Quijota. V letech 1968-1980 režíroval v tomto divadle celkem osmnáct her, v nichž prokázal originální režijní vidění a svébytnou poetiku. Své "provázkovské" období ukončil emigrací, v zahraničí se mu však příliš nevedlo. Po r. 1989 se vrátil domů - a zde se mu také příliš nedařilo. Jako šéf karlínského divadla měl odpočátku napjatý vztah s kolegy a ani umělecky se na tuto obrovskou, navíc v podstatě operetní scénu nehodil. Tísnivou osobní situaci řešil gestem tragického hrdiny...
(ap)
Osmého ledna roku 1996 zemřel ve věku 79 let bývalý francouzský prezident Francois Mitterrand. Pro Francii i pro Evropu přišel čas bilancovat. Půl století politické činnosti, čtrnáct let v Elysejském paláci... Jaké stopy za sebou zanechal v dějinách? Dovedl levici k moci, dokázal, že střídání v rámci institucí může fungovat, podporoval boj národů východní Evropy za svobodu, urychlil výstavbu jednotné Evropy. Soustředil ve své osobě hodně paradoxů - ale právě ty vytvářejí bohatství skutečné osobnosti. A první muž Francie takovou osobností byl.
Málokdo se zasloužil o rozvoj české filmové komedie více než Oldřich Lipský. Zejména jej fascinovaly žánry takříkajíc pokleslé, které dovedl báječně paradovat - nikoli zlomyslně, ale naopak s nesmírným pochopením, ba něhou. Stačí si vybavit snímky jako Limonádový Joe, jeho dílo zřejmě nejproslavenější, či Adéla ještě nevečeřela a samozřejmě Tajemství hradu v Karpatech.
Lipský stylizuje do naivizovaných proklamací naprosto vše: vydovádí se na typizovaných postavách (ušlechtile vzdychající hrabě, marně pátrající po své unesené milence; oddaný komorník; ďábelsky zlotřilý baron; groteskní vynálezce atd.), dokonce i "lid" prezentuje v rovině pseudoetnografické studie, která bystře ironizuje krojované obyčeje. V kaskádách humoru poměřuje vznešenost gest (rovina hraběte, zvláště pak v souvislosti s operním divadlem) a neotesanou pohostinnost místního obyvatelstva, ovládaného strachem z řádění ďábelských sil. I herci souzněli s režisérovými úmysly a přesně vymodelovali požadované figurky: Michal Dočolomanský, Vlastimil Brodský, Miloš Kopecký, Rudolf Hrušínský, Jan Hartl... Tajemství hradu v Karpatech možná setrvává ve stínu Limonádového Joea i Adély, ale děje se tak neprávem. Domnívám se, že právě tento snímek svou vypravěčskou úrovní předčí oba jmenované, protože není spoután parodováním předem vymezeného žánru. Dospěl k naprosté vypravěčské uvolněnosti, která se neopírá jen o sled gagů (jako třeba Adéla), ale promyšleně vyklenuje celkovou architekturu roztomile bizarních událostí, které plynou v jediném, nepřetržitém zátahu. JAN JAROŠ
V hlavních rolích vyprávění o sváru dobra a zla, života a smrti, ohně a ledu hrají Monika Hilmerová, Vilma Cibulková, Michal Sieczkowski, Johana Tesařová, Karel Dobrý, Josef Somr, Bronislav Poloczek, Václav Mareš, Lubomír Kostelka, Božidara Turzonovová, Alois Švehlík, Vítězslav Jandák a další. |