Úterý 23. 10. 2001 Český rozhlas 2 - PRAHA - 0.04 hodin, 27. října 8.04 hodin

15. dubna 1818 se v Praze sešli představitelé zemskovlastenecké šlechty a schválili provolání určené "Vlasteneckým přátelům věd", které pak nejvyšší purkrabí podepsal. Provolání poukazovalo na smutný stav historického i přírodního poznání Čech, v nichž kdysi kvetly vědy. Prameny pro ně jsou hojné, ale roztroušené, je tedy třeba je shromáždit, chránit a zpracovávat. Opomenutí historických sbírek je napraveno: na prvním místě se mezi směry činnosti zamýšleného muzea uvádí sbírka národních písemností, sbírky přepisů a kreseb náhrobků, nápisů, soch a podobných památek, pak sbírka erbů, pečetí a mincí či jejich otisků, sbírka starých map a plánů zejména hornických, v čemž se odrážel osobní zájem Kašpara Šternberka.

Přírodniny mají být sbírány jak obecné, tak české, aby vznikl "ouplný naturální kabinet" - minerály, zkameněliny, herbáře obecné i české, "což se o čtvernohých zvířatech, o ptácích, rybách, žížalách atd. podobně rozumí", a zvláště se má vybudovat sbírka topograficko-geognostická, rozdělená podle všech šestnácti českých krajů.

Z přírodních věd nechybí tedy téměř nic, zato zlomkovitá představa o věcných dokladech historie odráží skutečnost, že příslušné obory byly stěží v počátcích a tvůrci muzea stáli nad nimi bezradně, ač si uvědomovali jejich význam.

Ať už z jakéhokoli důvodu, mnozí aristokraté ihned na místě přislíbili muzeu sbírky a peněžní dary nebo roční příspěvky. Kromě šternberských a klebelsberských šlo o sbírky a knihovny Kolovratů-Libštejnských, Vrtbů, Valdštejnů, Clam-Gallassů, hraběte Hartiga a jiných. Hrabě Josef Kolovrat-Krakovský slíbil darovat vzácnou březnickou knihovnu. Jen sbírky a knihy Kašpara Šternberka se odhadovaly na 150 000 zlatých, sumu tehdy obrovskou.