Jak reflektovali čeští hudební skladatelé ve svých dílech události v říjnu roku 1918? Odpovídá profesor Miloš Štědroň, autor pořadu o příbězích českých skladeb, které byly inspirovány vznikem našeho státu.

Hudební zamyšlení k 83. výročí obnovení státní suverenity a vzniku Československé republiky připomíná komplikovanou kulturně-politickou situaci českých zemí po vzniku první světové války. Česká hudba této doby dokládá postupnou proměnu myšlení a zbavování se reliktů rakousko-uherského soustátí zvlášť názorně. Osové osobnosti doby převratu byly spjaty i s předchozí dobou a jejími institucemi natolik, že se jen nesnadno zbavovaly těchto vazeb. Jak na Josefu Sukovi, Vítězslavu Novákovi, tak i na Josefu Bohuslavu Foersterovi či Oskaru Nedbalovi a na Moravě především na Leoši Janáčkovi je v různém stupni patrné, že se postupně snažili přijmout nový systém hodnot, jak přicházel po vzniku nového státu. Proces to nebyl snadný, protože většina z těchto umělců byla již na vrcholu nebo dokonce i za vrcholem svých fyzických sil a jejich umělecký projev kulminoval. Nový stát je postavil do situace, v níž museli reagovat na prudce vznikající nové instituce, konvence a rituály. Pokud tak činili odpovědně a s vědomím kontinuity, ocitali se v těžkých uměleckých a lidských okamžicích. Ubránit se konjunkturalismu kariéristů, kteří se naučili pár frází z Masaryka a zbavili se všeho rakouského a dřívějšího za pár minut, nebylo zrovna snadné. Vidíme to na případě mnohých z těchto jmenovaných umělců. Často byly jejich úspěchy v minulé době spojovány s konjunkturou tehdejšího státu. Ušetřeni nezůstali jak Suk, který tento proces přerodu vyjádřil nejniterněji v symfonické skladbě Zrání, tak i Janáček, jehož vítězná premiéra opery Její pastorkyňa v únoru 1918 byla součástí rozsáhlé iniciativy císařského dvora a vlády o jakési poslední (a docela dobře možné) scelení regionů a zemí. Skladatel pak v důsledku toho musel čelit výtkám, že jeho operu podporoval dvůr a osobně císař Karel, který ji prosadil proti šovinistickým štvanicím německy orientovaných poslanců. O tom všem a o nesnadných začátcích české hudby v novém státě je říjnové vzpomínání, podnícené datem 28. října 1918...