Nové album Ivy Bittové začíná momentem odkazujícím na několik let starou kolekci Bílé inferno, považovanou leckterými posluchači i kritiky za dosavadní vrchol tvorby možná nejoriginálnější české zpěvačky a skladatelky současnosti. Ano, zpívající houslistka Bittová natočila další "kapelové" album. Její skupina Čikori je až na jedinou výjimku totožná se sestavou z Bílého inferna: opět tu své tíživé repetitivní kytarové plochy rýsuje hvězda brněnské alternativní scény Vladimír Václavek, ještě větší prostor než na předchozím disku je dopřán křídlovce Františka Kučery a možná i kontrabasu Jaromíra Honzáka. Schází jen před časem zesnulý violoncellista Tom Cora - místo něj v sestavě Čikori nalezneme bubeníka Miloše Dvořáčka. Tedy samá respekt vzbuzující jména.

Na první poslech je patrné, že nové album sice kráčí ve stopách vyšlapaných "Infernem", leč posluchači nenabízí tak lehce stravitelný materiál - Čikori se v nejednoznačnosti svého obsahu blíží spíš legendárnímu vinylu Bittová & Fajt. Je však těžké popisovat hudbu, kterou členové kapely Čikori napsali a natočili - snad se nedopustím přílišného zjednodušení, připomenu-li v souvislosti s albem termíny, jako world music či - ovšemže velmi nestandardní - jazz. Vzpomínka na Bittové albový debut s Pavlem Fajtem je na místě i co se týče textů. Zatímco Bílé inferno stavělo na básních Bohuslava Reynka (či Jana Skácela), hned čtyři ze šesti zpívaných skladeb na Čikori využívají veršů Bittové vrstevníka Karla Davida, s jehož básněmi přišla dotyčná do styku už ve svých začátcích. Ale i kdybych přemítání nad vztahem starších a nového alba Ivy Bittové věnoval ještě více místa, na jedinečnosti devíti skladeb desky Čikori to nezmění ani notu.

Je pozoruhodné, jak invenční a pracovitou umělkyní dnes Iva Bittová je. Před půl rokem jí kritika vysekla poklonu v souvislosti s albem Echoes, kde její vokální party naplnily duchem skladby inspirované čtyři století starou hudbou. Nyní lze učinit totéž a navíc se těšit, jakými dalšími stezkami se bude tato nezařaditelná osobnost ubírat.

MILAN ŠEFL