číslo 44/2001
vychází 22. října

Tipy ČRo

Hrabě Kašpar Šternberk nepřeháněl, když se v březnu 1822 vyznával Václavu Hankovi, že si české muzeum vybral za svého mazlíčka, uvádí Karel Sklenář v knize o dějinách Národního muzea. Hrabě Šternberk byl nejen duší a mozkem muzea, ale řídil i veškerou jeho praktickou činnost, psal instrukce pro první muzejní úředníky-kustody, leccos sám financoval, vypracoval návrh na zřízení vědecké knihovny muzea podle systému užívaného na jeho zámku v Březině. Vkládal do muzea nejen své sbírky, ale i práci, vliv, styky společenské, politické i vědecké od Anglie po Rusko. Muzeum ovšem netvoří sebedokonalejší vedení, ale sbírky. A ty se v českém Muzeu utěšeně množily. Kašpar Šternberk daroval svůj evropský herbář (vědecky uspořádanou sbírku sušených a lisovaných rostlin s 20 000 položkami) a další sbírky. Šternberkova donace pokračovala mineralogickou sbírkou, založenou původně jeho zemřelým bratrem Jáchymem, i sbírkou fytopaleontologickou. Jen z březinského zámku sem přišlo na 150 000 kusů. Hrabě Prokop Hartman z Klarsteinu věnoval hned roku 1818 sbírku mineralogickou. Hrabě Josef Kolovrat-Krakovský z Újezda zase předával nesmírně vzácnou knihovnu ze svého zámku v Březnici se stovkou středověkých rukopisů od 10. století a mnoha prvotisky. Nejvyšší zemský maršálek hrabě Vratislav z Mitrovic se rozloučil se svou sbírkou voskových modelů ovoce a hub, c. k. komoří hrabě František Hartig zase s mimořádnou sbírkou zoologickou, založenou již koncem 18. století a čítající asi 600 vycpaných zvířat a ptáků. S březnickou knihovnou soutěžil dar pražského arcibiskupa Václava Leopolda Chlumčanského z Přestavlk, obsahující slavné středověké iluminované rukopisy, rukopis Pulkavovy kroniky či Kroniku trojánskou. Jiné povahy byl dar hraběte Rudolfa z Vrbna a Bruntálu, totiž ukázky výroby jeho hořovických železáren pro "sál výrobků". Ale byla tu i skupina dobrovolníků, sběratelů. Mnohem dříve, než slavný Joachim Barrande poznal "zkamenělé" trilobity z prvohorních útvarů Barrandienu, posílali je do muzea ředitel karlštejnského panství František Auge a jinecký kaplan Josef Vlček. Sběratelů bylo na čtyřicet, z poloviny duchovní, zejména nižší z venkovských měst, třetinu tvořili učitelé středních a nižších škol, zbytek pak hlavně úředníci...

(bi)