číslo 45/2001 |
|
Názory, komentáře |
|
ZKRAJE TÝDNE
Pro terorismus není omluva
Proč se z lidí stávají teroristé? Co přiměje zdravé mladíky, aby si napěchovali kapsy trhavinou a ukončili svůj život v záblesku smrti a děsu nevinných lidí? Ideologie? Náboženství? Fanatická oddanost vůdci Usámovi bin Ládinovi? Učitelé ve škole mě kdysi učili, že socialismus vznikl nejprve v Rusku, jelikož to byla nejchudší země s hromadou nespokojeného proletariátu a zbídačených rolníků. Nikdo tehdy nedodal, že vláda rudých ďáblů v Moskvě umořila hladomorem miliony lidí během kolektivizace a další desítky milionů nevydržely v pracovních táborech na Sibiři. Je to trestuhodné, protože tak vyhrocená situace nebyla nutná. Jen zvrácený sadista může věřit, že jeho kruté obracení lidí na víru má ospravedlnění. Nic z toho ale školáci za vlády reálného socialismu neslyšeli. Verze komunismu z učebnic byla nasládlá jako lesní med, lživá a vyhýbala se temným stránkám historie. Co má socialismus do činění s terorismem? Myslím, že klasikové marxismu objevili několik společenských zákonů, které hojně využívají skupiny extremistů a fanatiků bez rozdílu vyznání. První postulát pramení z revoluce v Rusku v roce 1917. Leninův nástup k moci s hrstkou nelítostných revolucionářů fascinuje spoustu lidí. Jen skutečně přesvědčený dobrodruh může snít o násilném převratu a svému snu obětovat celý život. Druhým zákonem pro novodobé totalitáře je poznání, že spory velmocí je mohou dostat ke kormidlu. Nakonec onen zmíněný Lenin dostal peníze na návrat do Ruska od Německa, které doufalo, že bolševici ukončí angažmá této země v 1. světové válce. Když sáhneme po aktuálním příkladu: afghánský velmi extremistický Taliban byl vyzbrojený a dotovaný Washingtonem a Británií v době studené války. Třetí tezí, asi nejzásadnější, je spojení chudoby a krvavého boje. Touha po násilné změně, po odplatě a sebezničení se rodí v beznaději a bídě. Američané a Evropané málokdy pochopí, co pro tisícovky Palestinců, Afghánců, Iráčanů nebo Čečenců znamená život v uprchlických táborech. Jak snadné je pro fundamentalistické učitele islámu agitovat mezi mládeží o rovnosti, spravedlnosti a lepším životě. Jak lehké je přesvědčovat o nutnosti změny, návratu k základům islámu a k nenávisti k vládnoucím politikům a Západu. Pro terorismus není omluva. Nedá se ospravedlnit ničím. Terorismus je ale pro některé lidi jediným smysluplným životem a s tím se musí něco dělat. Třeba boj proti islámské formě terorismu se nesmí zaměřit jen na likvidaci Usámy bin Ládina a jeho organizace Al-Kaidá. Na Blízkém východě existují tisícovky malých bin Ládinů. Zabijete jednoho, vstanou dva noví. V boji proti islámskému terorismu je nutné jít hlouběji, vytrhat jeho kořeny - bídu, nedostatek perspektivy a ponížení. Tento boj bude nejtěžší. MILAN FRIDRICH |