Fénický přístav ve starověkém Byblosu chytne snad každého - romantiky i drsné povahy. Na jednom místě se tu spojují věčné dálky moře, cit Féničanů najít správné místo pro přístav a zároveň kouzlo dneška. Je to jedno z míst, kde jste zároveň v minulosti a zároveň v přítomnosti.

Právě tady zakotvil kapitán Pepe Abed, což je celé jméno námořníka Pepeho i s hodností. Je mu 83 let, přestože vypadá o dvacet let mladší. Postavou nepříliš velký muž, který má stále na hlavě svou kapitánskou čepici - patří tak trochu k libanonskému národnímu pokladu. - Proč? - Poslechněte si jeho příběh.

Narodil se v Mexiku libanonským rodičům a plavil se svou vlastní lodí po moři a objevoval jeho tajemství. Trochu takový libanonský Jean Jacques Cousteau - i když kapitán Pepe je zaměřením mořský archeolog. V roce 1963 připlul se svou lodí do Libanonu a uchvátila ho krása zdejšího fénického přístavu, kde se rozhodl zůstat. Dodnes má zarámovánu velkou fotografii oné lodi Klko i její model. Vybudoval jednu z nejznámějších restaurací v celém středomoří - Rybářský klub, dále zkoumal mořské dno a v něm ukryté stopy minulosti a byl i bohatým hoteliérem. Mezi pravidelné návštěvníky jeho restaurantu, kde zřídil i svérázné muzeum, patřily herecké hvězdy Brigita Bardotová, Marlon Brando, Jean Marais a další. Slávu mu přinesla výborná kuchyně, staré mince, které nacházel na mořském dně, a také vlastní bižuterie, kterou si navrhuje i vyrábí sám. A ještě jedna zvláštnost k tomu přispívá. Své výrobky a objevy nikdy neprodává. Pouze jimi obdarovává ty, kteří jsou mu sympatičtí a je mu s nimi dobře.

Pepe mi řekl, že nejradši vzpomíná na Marlona Branda, herce, který miloval život a byl považován za bohéma. Ale Pepe jej zná i z jiného úhlu. "Marlon Brando dokázal shromáždit milion dolarů na libanonské děti, když tady byla válka. Byl to člověk s velkým srdcem."

Pepeho vzpomínky míří i za politiky - za libanonským prezidentem Emilem Lahoudem, který má mezi fotografiemi s Pepem čestné místo. Kdo by nebyl hrdý na to, že mu sám prezident každý rok před Vánoci zatelefonuje a popřeje šťastné a veselé svátky. Mezi plejádou slavných a mocných je i francouzský prezident Jacques Chirac. Paměť Pepeho míří i za naším prezidentem Václavem Havlem, který Byblos a Pepeho také navštívil a poobědval tu. "Český prezident stojí nad všemi osobnostmi, které Byblos navštívily. Za své přesvědčení bojoval, trpěl, a žije pro lidi." Pepeho asistent přináší velkou zarámovanou fotografii, kterou mu Václav Havel poslal a na které je spolu se svou chotí.

Říkal jsem si Byblos - starověké město s mohutnou citadelou, starý fénický přístav, který večer a v noci nenechá spát žádného romantika ani drsňáka, kouzelná rybářská restaurace s výborným jídlem, k tomu třeba trochu vína nebo piva nebo podle chuti něco ostřejšího - už to samo o sobě stačí k věhlasu, ale stále ještě mi to bylo málo k tomu, co tolik přitahuje politiky, hvězdy stříbrného plátna i obyčejné lidi. Klíč jsem objevil v Pepeho vyprávění: "Měl jsem v Bejrútu letovisko Acapulco Beach klub, ve kterém bylo 350 chatek. Za občanské války tam umístili uprchlíky, které válka vyhnala z jejich domů. I v dalším mém hotelu Bakis byli uprchlíci. Nedávno jsem přišel i o něj. Peníze jsou potřebné k životu, ale pro mě nejsou to nejdůležitější. Důležití jsou lidé."

A co starého mořského vlka v životě popohání? - Krásná hudba, pohyb a ženy. To byla také podle přiznání Pepeho jeho slabost. Celý život žil se ženami vždy krátce - dva, tři, čtyři měsíce. Dodnes je šťastný, když vidí krásnou ženu. A jak jsem měl možnost poznat i já z pořízených fotografií, Pepe má o tom spoustu dokladů - fotek s krásnými návštěvnicemi své restaurace v přátelském objetí. "Zasnoubil jsem se už před třiceti lety, ale až před dvěma roky jsem se oženil. Se stejnou ženou, které nikdy nešlo o peníze, ale o mne. A celých těch třicet let na mě čekala. Paní Abedová je spisovatelkou a o Pepem napsala samostatnou knihu. Když mi kapitán Abed ukázal její dávnou fotku, musel jsem uznat, že jsou si podobné se Sofií Lorenovou.

Jeden novinář kdysi o Pepem napsal, že je to člověk z jiného, lepšího světa. Zřejmě měl pravdu.