Kytarista a skladatel Michal Pavlíček je v posledních letech muzikantem mnoha tváří a mnoha aktivit. Může za to možná především Michael Kocáb, lídr zásadní kapely českého rocku posledního dvacetiletí, tedy Pražského výběru (chcete-li, jen Výběru). Tak často totiž dotyčný odkládal kultovní kapelu mimo oblast svých zájmů, až se z její druhé zásadní osobnosti, tedy Michala Pavlíčka, stal bezmála workholik. Tato, pro kulturního člověka nesmírně cenná, Pavlíčkova choroba se projevuje různě - producentstvím řady desek, přípravou unikátního televizního cyklu Na kloboučku, komponováním scénické a filmové hudby (mj. k seriálu Červený bedrník společnosti BBC), ale třeba i oživením kapely Big Heads, která již brzy vydá své další album Čombió.

Leč nejen zmíněnými projekty živ je Michal Pavlíček. Nedávný příležitostný comeback Stromboli, první skupiny, již založil čistě pro svou autorskou potřebu, se nyní zhodnocuje dvojalbem Stromboli Shutdown & Stromboli In Quartet. Rozluštíme-li tento název, zjistíme, že u příležitosti nového vydání druhé (a také poslední) desky Stromboli - Shutdown (z roku 1989), došlo k zajímavému a v českých poměrech zatím takřka bezprecedentnímu počinu. Na druhý disk dvojalba s reeditovaným, ještě předrevolučním vinylem se totiž poskládalo hned deset Pavlíčkových písní v úpravě pro smyčcové kvarteto. Ale pozor, ne ledajaké kvarteto. Epoque Quartet, v němž první housle hraje Martin Válek, syn šéfa rozhlasových symfoniků, už si stačil v kruzích posluchačů klasické hudby vysloužit přezdívku "český Kronos", a přestože srovnání s nekonformními Američany na jednu nohu kulhá (Kronos Quartet se nikdy nesoustředil jen na svérázné coververze Hendrixe nebo třeba "surfera" Dicka Dalea, ale také na uvádění skladeb soudobých autorů ze všech koutů světa), nemohl si virtuos rockové kytary vybrat lépe.

Boom symfonických předělávek rockové muziky může být pro leckoho z obou břehů posluchačského spektra už trošku otravný. Jinak je tomu ale v případě úprav pro čtyři smyčce a nejde jen o to, že nejsou tak časté. Právě v tomto podání mohou totiž některé kompozice získat řadu od originálu diametrálně odlišných poloh, mohou být patetičtější, ale i uvolněnější, zvážnělé či takřka parodizované - takto rozevřený vějíř možností si v případě metalu v orchestrálním aranžmá asi nelze představit. Vznosné skladby Michala Pavlíčka (mj. Košilela, Villa Ada, Veliké Lalulá či Scanners) jsou navíc ozvláštněny ještě počítačovými zvuky a rozličnými efekty, což jim v kombinaci s hravou a silnou dávkou nadhledu opatřenou interpretací Epoque Quartetu dodává až postmoderní příchuť.

MILAN ŠEFL