číslo 47/2001 |
|
Rozhlasová publicistika |
|
POEZIE V ROZHLASE
Christian Morgenstern: Palmström
Český rozhlas 3 - Vltava - 24. listopadu Christian Morgenstern žil v letech 1871-1914 a postaral se o zvláštní, ba ojedinělou kapitolu v dějinách světového písemnictví. Nevstoupil do trvalého povědomí tím, na čem si zakládal, svou vážnou lyrickou tvorbou, nýbrž groteskně lyrickými básněmi, na nichž mu valně nezáleželo, které vznikaly jako soukromý žert a jejichž čtenářský úspěch básníka překvapil. Poezii reflexivního typu, která byla v centru Morgensternova zájmu, zná dnes stěží hrstka odborníků a už dlouhý čas se ji nikdo ani nepokouší rehabilitovat. Je to veršování v mezích konvence sklonku 19. století. V úplně jiném světě jsme nad svazkem Alle Galgenlieder, který je obsáhlým souborem básní Morgensternovy odvrácené tváře: fantazie burácí naplno, jazyk se nebojí žádné krkolomnosti, myšlenek-nápadů je nezřízeně mnoho, na své si přichází humor. Celkový náklad čtyř groteskně lyrických sbírek překročil půldruhého milionu. Z jednotlivých sbírek se těší největší vydavatelské pozornosti Šibeniční písně - minimálně 120 vydání. Následuje Palmström (zhruba 70 vydání), Palma Kunkel a Gingganz. Za Morgensternovy filozofické učitele musíme považovat především Friedricha Nietzscheho, ponoukajícího ke tvořivé hře s jazykem, a Fritze Mauthnera, důsledného kritika jazyka, hyperskeptika popírajícího, že jazyk je nástrojem poznání. Naskýtá se otázka, jestli Morgensternovy "nesmyslné básně" nevznikaly v tiché polemice s uctívaným Mauthnerem, z jehož skepse vůči jazyku si básník odvodil absolutní volnost v zacházení s mateřštinou. Roku 1910 se Christian Morgenstern žení a téhož roku mu vychází Palmström. V této groteskně lyrické sbírce básník do značné míry opouští jazykové hry, hříčky, gagy, střihy, zvraty, experimenty a mystifikace ve prospěch dění, dějů, motivů, scének a minipříběhů. Impulzem většiny básní je co možná triviální, banální situace. Sbírka Palmström je dosud opomíjený vstupní akord lyriky 20. století. Dokonce předjímá vynálezy budoucí technické civilizace a vůbec se jim nekoří, pojímá je ironicky, jakoby v předtuše, že se jednoho dne zvrtnou. Pořad s mým úvodním slovem připravila v ČRo Brno Alena Blažejovská a v režii Zdeňka Kozáka v něm účinkují herci Divadla Husa na provázku Michal Bumbálek a Vladimír Hauser. LUDVÍK KUNDERA |