Zapomenutý ruský romantický skladatel a pedagog Milij Alexejevič Balakirev byl za svého života známý jako tvůrce koncertů. Svůj první koncertantní opus pro klavír začal novgorodský rodák a pozdější umělecký i ideový vůdce Mocné hrstky tvořit záhy po svém příchodu do Petrohradu, v roce 1855. Mladý klavírista a skladatel se hned v únoru následujícího roku poprvé představil publiku, a třebaže z dosud jednovětého koncertu bylo zřejmé, že autor obdivuje Chopina, posluchači přijali pokus nadějného hudebníka velice nadšeně. Balakirev se chtěl ještě ke koncertu vrátit, ale setkání s Glinkou přineslo v jeho kariéře obrat, takže se k jeho dokončení dostal až roce 1861. Na konci roku 1862 dokončil první větu díla a předvedl ji svým přátelům ze skupiny. Produkci, na níž zbylé věty improvizoval, byl přítomen i Rimskij-Korsakov a nadšeně projevil skladateli svůj obdiv. Přesto Balakirev nedokončené dílo opustil a nevrátil se k němu dříve než v roce 1906. Bohužel do své smrti v roce 1910 stačil dokončit pouze 2. větu. Finale se musel ujmout jeho přítel Sergej Ljapunov, který se s Balakirevem v závěru jeho života hodně stýkal, a znal proto představy i záměry původního autora. Klavírní tvorba Balakirevova se v poslední době objevuje i v katalozích zahraničních vydavatelství kompaktních disků a také v repertoáru ruských interpretů, kteří preferují zejména jeho nejznámější skladbu Orientální fantazii pro klavír - Islamey. Vedle klavírních kompozic, včetně Variací na téma lidového zpěváka Rjabinina, uchovává rozhlasová fonotéka i Balakirevův opus 3 Oktet, který je součástí pondělního Matiné.