Český rozhlas 3 - Vltava, 2. prosince 21.00 hodin

"V noci jsem měla zlý sen, zdálo se mi o Trafalgar Square, o londýnských ulicích - jako kdyby byly v mongolské poušti, mrtvé a zaváté pískem, ulicemi projeli na koních Mongolové a pak jimi prošel nějaký Angličan v cylindru a s deštníkem, jak se sluší a patří," píše si do deníku pod datem 5. září 1918 mladá intelektuálka Olga Dmitrijevna. A o několik řádek níž: "To se ví, v podstatě se ten sen našemu životu nepodobá - ve snu Mongolsko pohltilo Londýn, kdežto my jsme kolonizátoři, kteří nesou kulturu do divošské země."

Kdo jsou oni "kolonizátoři"? Pětice lidí, které spojuje nejen rodinné pouto: Olga Dmitrijevna, její muž Nikolaj, malíř, dále jeho bratr se ženou a stará matka obou mužů, entomoložka. Žijí a pracují zcela osaměle, odříznuti od světa; ze svého ostrůvku v pusté stepi chce tato malá komunita, plná nejčistších ideálů, šířit kulturu a osvětu. Je podzim roku 1918 a Ruskem se v hrozivých vlnách valí nezadržitelný živel revoluce. Nevyhne se ani dalekým stepím na jihovýchodě země.

Osud autora tohoto dramatického komorního příběhu je podobný jako osud jeho hrdinů. Boris Pilňak se narodil r. 1894 v intelektuálské rodině, vlastním jménem se jmenoval Wogau, jeho otec, povolžský Němec, byl lékař. Psát začal Pilňak velmi brzy a byl považován za velký příslib rodící se sovětské literatury. Byla to silná generace - B. Pasternak, I. Babel, O. Mandelštam, A. Platonov, J. Oleša, A. Vesjolyj, V. Ivanov. Narozeni vesměs v 90. letech 19. století, datum úmrtí je u mnohých z nich dodnes nejasné. Často je posledním spolehlivým datem datum jejich zatčení v druhé polovině 30. let. Pilňak je považován za autora prvního románu o Říjnové revoluci; tento román - Nahý rok - mu zprvu přinesl bouřlivý úspěch, vzápětí však začalo být zpochybňováno autorovo politické přesvědčení. Zlověstné mraky, které se nad ním začaly stahovat, nerozptýlil ani pozdější pokus o budovatelský román (Volha se vlévá do Kaspického moře, česky jako Stavíme přehradu). A když v témže roce (1929) vydal v Berlíně další román - Mahagonový nábytek, byl jeho osud prakticky zpečetěn. Ještě se snaží vykličkovat odklonem k cestopisným tématům, avšak v nemilosrdném víru politických procesů nemá šanci. 28. 10. 1937 byl zatčen a zřejmě již následujícího roku popraven. Pilňakovo dílo začalo být v Rusku vydáváno až v letech perestrojky, na objektivní zhodnocení a zařazení do kontextu stále ještě teprve čeká. Uvedením novely Starý sýr ve Schůzkách s literaturou chceme dílo tohoto osobitého autora připomenout i českým posluchačům a čtenářům.