Úterý 27. 11. 2001 Český rozhlas 3 - VLTAVA - 10.30 hodin

Čeká nás hned na začátku úterní půlhodinky z novinek rozhlasového hudebního archivu. Ale ani v dalších minutách nebudeme ochuzeni. Na závěr pak přijde "Enšpígl" - náročná partitura, kterou považují za hozenou rukavici orchestry na celém světě. U pozdního německého romantika Richarda Strausse se zvláště v posledních letech setkáváme se zajímavým jevem. Mnoho učebnic dějin hudby mu odjakživa vyčítalo přílišnou, leckdy samoúčelnou zvukovou hýřivost. Uznávany byly pouze opery "Elektra", "Salome", "Růžový kavalír", symfonické básně "Don Juan", zmíněná "Enšpíglova šibalství". Napadány byly například Alpská symfonie a Symfonie domestica, mnohá díla byla přehlížena úplně! Čas prověřuje nejen vlastní skladby, ale i názory na ně. Mnohokrát zjišťujeme, že vše je jinak. Richard Strauss v posledních desetiletích patří k autorům velmi vyhledávaným. Jeho díla se prosazují s nečekanou životností. A zvláště velký zájem je o partitury méně známé, už ve své době zavržené a brzy zapomenuté. Připomenutí jedné z nich nás čeká i v tomto pořadu. Nahrávka jednoaktové opery "Den míru" je zároveň opředena smutkem. Je pod ní podepsán Giuseppe Sinopoli, jehož životní dráha se letos na jaře nečekaně a předčasně uzavřela, a přetrhla tak dirigentův velkorysý záměr: podobně jako kdysi sám skladatel, po něm dirigenti Karl Böhm a Rudolf Kempe, chtěl i Giuseppe Sinopoli v Drážďanech - městě straussovských tradic - zanechat rozsáhlou nahrávku děl tohoto skladatele, včetně těch, která nejsou známá a svůj život si jistě zaslouží. Některé počiny přece jenom uskutečnil - jmenujme zde Alpskou symfonii, "Legendu o Josefovi", některé opery a mezi nimi právě "Den míru" - operu, která zachycuje určité zmatení, jež nastala v jednom obleženém městě po vyhlášení vestfálského míru. To se samozřejmě vyjasní a vše ústí v jásot nad ukončením kruté třicetileté války. Je to už Strauss pozdních let třicátých, pro něho ovšem dosti osudových, neboť právě tato doba mu byla dlouho vyčítána (pracoval ve službách říšské vlády). Snad i to mělo vliv na malou pozornost hudebně zajímavé opeře.