TÉMA TÝDNE
Petr Nováček a Ivan Hoffman, Český rozhlas 1 -
Radiožurnál
Trapný případ
Farář z Rakvic dostal milost, Havel dal faráři
milost, Havel omilostnil faráře antikomunistu. Tak a podobně informovaly minulý
čtvrtek titulky novin o abolici prezidenta republiky týkající se dvaatřicetiletého
faráře Vojtěcha V. Protivínského z Rakvic, jenž nebude trestně stíhán za to, že
před loňskými senátními volbami vyzýval na Břeclavsku veřejnost, aby nevolila
kandidátku KSČM. "Udělením milosti prezident uznal vinu Vojtěcha
Protivínského. Milost se totiž uděluje jen lidem, kteří něco spáchali,"
vyjádřil se předseda břeclavského okresního výboru KSČM Jaromír Špaček.
"Soudruh Špaček" se velmi pravděpodobně mýlí už proto, že prezident
neomilostnil již odsouzeného viníka, nýbrž použil formy milosti zvané abolice,
kterážto spočívá v příkazu orgánům činným v trestním řízení, aby proti
určité osobě nebo pro určitý trestný čin trestní stíhání nezahajovaly,
případně aby již zahájené trestní stíhání zastavily. Protože o vině může
rozhodnout toliko soud, nikoli jako před listopadem politická moc, a poněvadž před
soud se případ faráře Protivínského nedostal, prezidentova abolice není verdiktem o
ničí vině či nevině, ale patrně jen dokladem toho, že hlavě státu přišla ta
břeclavská taškařice příliš trapná a rozhodla se ji v rámci své ústavní
pravomoci ukončit. To bylo v úterý po poledni a příslušná úřední procedura
zabrala zhruba čtyřiadvacet hodin. V téže době rázně vstoupil do případu
Protivínský rovněž brněnský státní zástupce Petr Coufal: dospěl k závěru, že
dozorující břeclavské okresní státní zastupitelství není ve věci činné.
Případ mu proto odebral, převedl jej pod svou kompetenci a knězovo obvinění z
trestného činu hanobení národa, rasy a přesvědčení zrušil. Premiér Zeman
neopomněl poznamenat, že po Coufalově zásahu byla milost prezidenta republiky naprosto
zbytečná, protože "není co omilostnit". Ano, koordinace mezi hradní
kanceláří a brněnským krajským státním zastupitelstvím nefungovala nejlépe,
nicméně Václav Havel má za podstatné, že "nesmysl byl pojmenován
nesmyslem". Jednoznačně nevidí svou věc ani farář Protivínský. Je sice rád,
že díky abolici pro něj pominula hrozba dvouletého vězení, nicméně by byl ještě
raději, kdyby jeho případ posoudil soud. "Zajímalo by mě, jak by reagoval,"
řekl kněz a dodal, že více než prezidentovy abolice si cení rozhodnutí brněnského
státního zastupitelství, které je pro občany signálem, že bojovat slovy proti
komunismu není trestné. Protože také stínová ministryně spravedlnosti ODS
poslankyně Eva Dundáčková vyjádřila podobný názor, totiž že "on (pan
Protivínský) se chtěl hájit a pan prezident to teď znemožnil, dodejme, že kdyby
šlo pouze o prezidentovu abolici a nikoli též o zásah státního zástupce, farář
Protivínský by sice nemohl být vsazen do vězení, avšak mohl by trvat na projednání
své záležitosti před soudem. Vposledku jde však zajisté a hlavně o to, zdali by
měl v případě faráře Protivínského soud vůbec co projednávat. V inkriminovaném
letáku, který loni v listopadu Protivínský sepsal a rozšiřoval, se o KSČM hovoří
jako o vážné hrozbě pro demokracii a vyzývá se k zastavení nástupu komunismu.
"Nevěřte komunistům, když nám namlouvají, že chtějí svobodu: Právě oni
poslali miliony lidí do koncentračních táborů a na smrt jen pro jejich vlastní
názor, odlišný od názoru ústředního výboru strany," napsal mezi jiným
farář Protivínský, vyzývaje občany, aby komunisty nevolili. Kněz nepoužil
urážlivých výrazů, vyjádřil svůj antikomunistický náhled, což mu v
demokratických poměrech Listina práv a svobod umožňuje. Nikoho tedy nehanobil a z
tohoto pohledu bylo jeho trestní stíhání přinejmenším trapnou kuriozitou.
Složitější je to ale s Protivínského historizujícími vývody. Kdo má ponětí o
dějinách KSČ, kdo zároveň neignoruje skutečnost, že polistopadové ministerstvo
vnitra bez reptání přeregistrovalo bývalé strany Národní fronty včetně KSČ, kdo
respektuje, že na rozdíl od jistých deklaratorních zákonů a verbálních eskapád se
dosud nikdo nepokusil inspirovat Nejvyšší soud k rozpuštění či zákazu KSČM, jež
se proto jako jiné strany zúčastňuje voleb a je setrvale přítomná v parlamentu -
zkrátka a dobře ten, kdo tyto a jiné souvislosti vezme v úvahu, bude sice považovat
za nesmysl pokus o Protivínského trestní stíhání, ale zároveň bude mít dost
možná výhrady k jeho expresivní, leč po věcné stránce diskutabilní letákové
zkratce o stále stejných komunistech. Bylo by krásné, kdyby věci byly tak
jednoduché. Pokud však nebudeme ochotni zaznamenat a uznat, že mezi Gottwaldem a
Ransdorfem je podstatný rozdíl, budeme časem překvapeni především k vlastní velké
škodě.
Podpora
Ředitele televize Nova přijal předseda Poslanecké
sněmovny. Nesetkali se někde v kavárně po pracovní době, nýbrž na půdě
parlamentu. To je významná okolnost, neboť provoz této instituce, včetně mzdy
dotyčného ústavního činitele, máme tu čest financovat my, daňoví poplatníci.
Přijetí podnikatele, obviněného z pokusu o poškozování práv věřitele, který
málem skončil ve vyšetřovací vazbě, aby nemohl ovlivňovat svědky, je nepochybně
signálem, že předseda jedné z parlamentních komor těchto okolností nedbá a k
řediteli chová pozitivní vztah. Jestliže pak spolu hovořili o ochraně podnikání,
máme si zřejmě schůzku vysvětlit jako podporu způsobu, jakým podniká dotyčný
televizní ředitel. O tom, zda je tato podpora namístě anebo zda se ukáže být
politicky neprozíravá, napoví rozhodnutí nezávislého soudu. Zde nám při
respektování presumpce neviny nepřísluší předbíhat událostem. Co si ale jako
daňoví poplatníci můžeme v případě podpory miliardového dlužníka přát, je to,
aby ho pan předseda laskavě podporoval ze svého, aby se tedy nejednalo o podporu z
veřejných, tedy našich peněz. Ono je toho více, co stojí za to podporovat, a
existují i prospěšnější projekty, než je byznys s bulvární televizí.
|