číslo 49/2001 |
|
Televize |
|
VIDEOSLOUPEK
Paralelní světy
Jak to vypadá, když se partnerské vztahy zauzlí a člověk neví, kudy dál, o tom vypráví český psychologický film Petra Václava Paralelní vztahy. Diváci, kteří jej neviděli v kině, jej nyní mohou zhlédnout na kazetách společnosti Centrum českého videa. Mladý pár - architekt a překladatelka - žije ve starém bytě. Jsou bezdětní a jak se zdá, pohybuje se každý z nich v trochu jiném světě. Muž právě komplikovaně řeší jeden ze svých pracovních projektů - rodinný dům, na němž musí ovšem kvůli budoucím majitelům neustále něco měnit. Je velmi rozladěný, navíc se potýká stále více s pocitem, že své ženě přestává rozumět. Nesoulad řeší mimomanželským vztahem, který ovšem bere jen jako sexuální vytržení z momentálních problémů. Jeho žena propadá stejnému pocitu partnerské deziluze, na rozdíl od muže však chápe situaci osudověji a pokusí se od všeho osvobodit odchodem. Komorní příběh o potížích dvou pohlaví, ve kterých se patrně poznají mnozí, natočil Václav až překvapivě především z pohledu ženského. Hlavní hrdinku zkoumá ve své sondě nejhlouběji, její pocity vyjadřuje nejen slovy, ale velmi citlivě i obrazem, barvami a potažmo náladou. Především ta a herecké výkony jsou kladem celého filmu. Problém je v tom, že autor (režisér si napsal i scénář) nechává od druhé poloviny filmu svou hrdinku tápat a hledat samu sebe snad až příliš dramaticky a zdlouhavě. Přestože by měla nepochybně budit u diváků soucit a porozumění, vyvolávají naopak některé její reakce pocit, že by spíš zasloužila na holou. Záleží ovšem na úhlu pohledu. Faktem je, že Lenka Vlasáková i Karel Roden jako míjející se dvojice odvedli výtečnou hereckou práci a ti, kteří rádi propadají sebezpytování svých nálad a povah partnerů, si přijdou na své. (ska) |