Všude kolem nás jsou navrstveny stopy Evropy. Tak jak k nám
přicházela v dávných časech dějin Českých zemí, tak jak jsme si ji přinášeli
ze svých poutí za poznáním. Respektive jak ji přinášeli naši předkové, po nichž
zůstaly památky hmotné kultury, myšlenky a také hroby. Jak napovídá archeologický
a antropologický výzkum těchto míst, i ve funerální kultuře se zachovaly stopy po
hlubokém spojení Českého království s okolní Evropou. A vzápětí se vynořují
otázky: O čem hovoří zlomky textilií, doprovodné předměty, pohřební insignie? Co
sledoval Václav II., Karel IV., Rudolf II. při manipulaci s ostatky svých předchůdců
na českém trůně? Jak ovlivňovala funerální kulturu v Čechách kultura evropská? K
názvu Zapomenuté stopy Evropy i k vlastnímu tématu dnešní rozpravy mě přivedla
knížka vydaná LIBRI, která se teď objevila na knihkupeckých pultech. Jmenuje se Hroby,
hrobky a pohřebiště českých králů a knížat a napsali ji PhDr. Michaela
Bravermanová a PhDr. Michal Lutovský. A právě s druhým autorem, jehož profesní
specializací je archeologie raného středověku, se pokusíme pochopit poznávací smysl
výzkumu.
Otázky prosincového kola posluchačské soutěže:
1) Kde všude byly uloženy po bitvě na Moravském poli ostatky českého krále
Přemysla Otakara II., než doputovaly na dnešní místo posledního odpočinku?
2) Co bylo příčinou příchodu rodu Rohanů do Čech a kdy k tomu došlo?
Odpovědi posílejte na adresu: Český rozhlas 3 - Vltava - Evropa
2003, Vinohradská 12, Praha 2. Uzávěrka je 10. 1. 2002. Tři nejzajímavější
odpovědi budou odměněny novinkou z pražského nakladatelství LIBRI.
JAN TŮMA