Myšlenkou na zkomponování Tannhäusera se Richard Wagner zabýval již na přelomu let 1841-1842. Pokud jde o příběh, zaujaly ho historicky doložitelné pověsti o Tannhäuserovi a zápasu pěvců na hradě Wartburg. Podíváme-li se do Brockhausova Velkého slovníku naučného, dozvíme se, že Tannhäuser - středohornoněmecký lyrik, žil asi v letech 1205 až 1270, byl příslušníkem rytířského rodu, který sídlil v Salcburku a Bavorsku. Určitou dobu pobýval na dvoře rakouského vévody Bedřicha Bojovného. Daleká putování a jejich dobrodružství se spolu s pověstmi, dobovými událostmi a mimořádnou učeností odrážejí v jeho písních, jež jsou neobyčejně umně vystavěné a prozrazují značnou básnickou sílu, pro určitou nemístnost a sklon k přehánění však ztrácejí na účinu. Jeho milostná poezie je drsná a ironická. - První náčrty díla začaly vznikat během skladatelova letního pobytu v Teplicích. Českého posluchače bude patrně zajímat, že "své" při tvůrčím procesu také sehrála romantická zřícenina hradu Střekov u Ústí nad Labem. Skladatel pracoval na opeře s přestávkami 9 měsíců v Drážďanech, kde byla také v dubnu 1845 dokončena partitura opery. Opera prošla postupně četnými změnami a opravami. Pro nové nastudování v r. 1847 označované jako "drážďanská verze" přikomponoval např. pohřební průvod Alžběty. Z příkazu samotného Napoleona III. byl po 164 zkouškách také Tannhäuser uveden ve Velké opeře v r. 1861 v Paříži. Tato "pařížská verze" však skončila jedním z největších operních skandálů v historii divadla.