číslo 51/2001
vychází 10. prosince

Zpět na obsah         

Rozhlasová publicistika


NALEZENO POD ŠKAPULÍŘEM

Vánoční slovník

Za pár dnů se rozzáří světla na vánočních stromcích, stejně tak zajiskří i nevinné dětské oči, budou rozdány dárky, budeme mít plné žaludky - a tak mnozí se ocitnou v pokušení říci: A bude po svátcích - šlo vůbec o něco? Byla by to veliká škoda, kdyby nám sváteční dny takhle proklouzly mezi prsty. Zastavme si je! Zvu vás k volnému listování jakýmsi pomyslným vánočním slovníkem. Prostě slovy, pojmy a především hodnotami, které by nám ve svátečních dnech rozhodně neměly chybět.

Dárky
jedno z prvních slov, které nás v souvislosti s Vánocemi napadne. "Ať daruješ ze svého majetku cokoliv, dáváš málo. Opravdový dar znamená dávat ze svého nitra," to je orientální moudrost. A s něčím podobným bychom mohli udělat zkušenost o letošních Vánocích, neboť:

- věřím, že mi svět oplácí podle toho, co mu dávám
- vyplatí se co nejvíce investovat do štěstí, které jsem schopen rozdávat
- dávám-li světu to nejlepší, co mám, dostanu na oplátku opět to nejlepší

To jsou vánoční dárky, které neomrzí!

Pohoda
to je slovo, které si často opakujeme o svátcích. Proč nám nevydrží pohoda do všedních dnů? Protože někdy tak spěcháme, abychom viděli, co bude zítra, a tak snadno přehlédneme, co je dnes. Moudrý Seneca si poznamenal: "Je třeba být k duši ohleduplný a dopřát jí klid, který by jí byl potravou i posilou. Je také třeba procházet se ve volné přírodě, aby pobyt pod širým nebem a na čerstvém vzduchu podnítil a zvýšil duševní činnost. Někdy dodá novou sílu projížďka, cestování a pobyt v jiném prostředí, stejně tak i bohatší oběd a nějaký ten doušek navíc. Občas je možno dojít až k povznesené náladě, ne ovšem abychom se v ní utopili, ale jen trochu namočili. Ta totiž dokáže odplavit starosti, sáhnout člověku hluboko do duše a léčit smutek tak jako některé nemoci."

Tolerance
je tak potřebná o svátcích, protože jsme spolu víc než kdy jindy. A už to neumíme, proto to někdy zaskřípe. Ať se snažíte sebevíc, kamarádova sbírka známek, dětská hračka nebo sousedova zahrada vás zrovna dvakrát nezajímá. Ale oni stejně o svých koníčcích nepřestanou mluvit. Vášnivě je milují, i když vy to možná nedokážete pochopit. Buďte však zdvořilí a poslouchejte, co vám chtějí říci. Nikdo vás přece nenutí, abyste dělali totéž co oni. Tolerance není lhostejnost, ale moudrá víra, že i ten druhý může mít svou pravdu.

Svoboda
to je krásný vánoční pocit: nemusím do školy, do práce, do obchodu. Jsem volný. Víte, jaká jsou základní práva každého člověka? Nejdůležitější jsou tato čtyři:

- každý člověk má právo rozhodovat o svém životě
- každý člověk má právo odmítnout, když po něm někdo něco vyžaduje
- každý člověk má právo ohradit se, pokud ho někdo kritizuje nebo ponižuje
- každý člověk má právo vyjádřit své pocity

Je dobré o Vánocích využít alespoň jedno ze svých lidských práv, abych se cítil skutečně svobodný.

Úsměv
někomu se vytratil ze života a z tváře, ale k Vánocům by měl patřit. Když se na někoho usměješ nebo ho pochválíš, můžeš mu vrátit smysl života. Možná si vzpomenete na den, kdy jste zrovna neměli náladu. Najednou se na vás někdo usmál nebo řekl: "Dnes ti to ale sluší!" "To se ti povedlo!" "To je prima, že jsme spolu!" Nebylo vám hned lépe?

Úsměv a vlídné slovo vás nestojí nic, ale pro druhého mohou mít ohromnou cenu. Mohou proměnit i všední den ve sváteční.

Neúspěch
že by patřil také ke svátkům? Ano, leccos se vám nepodaří v kuchyni, na leckoho se zapomnělo při nakupování dárků, pod stromečkem zažijete neplánovanou hádku pro naprostou malichernost... Nestojí ty svátky v takovém případě opravdu za nic? Neuspějí pouze ti, kteří se o nic nepokusí. Mnoho lidí již psalo o neúspěchu - co to je a jak se s ním vyrovnat. Uvedu dvě definice, nad nimiž se můžete zamyslet:

Henry Ford:
"Nezdar je příležitost začít znovu rozumněji."

Robert Kennedy:
"Jenom ten, kdo si troufá na velký nezdar, může dosáhnout velkého úspěchu."

Vymyslíte si po svátečních zkušenostech svou vlastní definici neúspěchu?

Kniha
o Vánocích máme snad čas si něco v klidu přečíst, a proto do našeho vánočního slovníku zařazuji toto heslo. Oprašte knihy, které jste už dlouho nevzali do rukou. Francesco Petrarca už ve 14. stol. o knihách napsal: "Mám přátele, jejichž společnost je mi nesmírně příjemná. Pocházejí ze všech dob a ze všech zemí, slouží mi doma i venku, jsou mi vždycky k službám, mohu je přijmout a propustit, jak se mi líbí. Nikdy nejsou mrzutí a odpovědí mi na každou otázku." Jestliže máte takové přátele v knihách jako Petrarca, blaze vám!

Pokora
scenerie betlémské události je prostá, plná pokory. Slovo pokora tedy patří k Vánocům, i když o pokoře neradi mluvíme. Není to příliš vyhledávaná ctnost. Francouzský esejista a filozof 16. století Michel de Montaigne to vyjádřil moc pěkně: "Lidé často jako klasy se zprvu zvedají a vyvyšují, ale až uzrají do řádného zrna, počnou se pokorně sklánět."

A já bych k tomu dodal: Plný klas se sklání nejhlouběji, je dokonce tak skromný, že se promění v chleba, aby sytil jiné.

Listovali jsme společně pomyslným vánočním slovníkem. Snad vám alespoň jedno z těch slov utkví zvláště v paměti. Dobré slovo je lepší než mnoho peněz. Slova jsou však jako listí na stromě - kde je ho nejvíc, tam je nejmíň ovoce. A tak vám upřímně přeji, aby o těchto svátcích postupně opadalo listí pouhých slov a zůstalo vám pravé ovoce jejich pozitivního obsahu.

Prokop PETR SIOSTRZONEK, převor břevnovský