Bez reklamy na gramodeskách se neobešly ani nové filmy: tak u příležitosti československé premiéry amerického filmu Tarzan v roce 1935 byla například natočena na Ultraphon - opět česky i německy - upoutávka sestávající z několikrát opakované jediné věty "nový Tarzán přichází", kterou doplňoval sugestivní opičí řev. Na americký film Melodie světa 1936 upozorňovala reklamní gramodeska spojených značek Esta, Brunswick a Polydor s nahrávkami písniček Tys šťastná hvězda má a Sing before breakfast v provedení orchestru Harryho Hardena. Známé jsou ještě reklamní desky upozorňující mj. na premiéry českých filmů Ohnivé léto (1939), Eva tropí hlouposti (1939) a Šťastnou cestu (1944).

Gramodesek značky Ultraphon využila k propagování svých výrobků také továrna Mikrofona - na jedné straně reklamní desky z roku 1935 se ochotný prodavač snaží potenciálního zákazníka přemluvit ke koupi některého z řady rozhlasových přijímačů této firmy mimo jiné argumentem, že továrna Mikrofona pracuje v oboru slaboproudé techniky již celých patnáct let. Z druhé strany této gramodesky pak zní v podání dechové hudby jubilejní pochod Mikrofona skladatele R. L. Vašaty. Radioaparát Allegro konkurenční firmy Philips byl zase v roce 1937 vychvalován na gramodesce konkurenční značky HMV.

Řadu reklamních gramodesek si u Ultraphonu nechala v češtině, polštině a slovenštině natočit prostějovská oděvní firma Nehera. R. A. Dvorský se svými Melody Boys pro ni natočil a Oldřich Kovář nazpíval polku Alfonse Langra Zpívejte si všichni s námi (...že z nejlepších je na oděvy v republice Nehera...vám jistě bude třeba šatů nádhery, jež koupíte u Nehery...) a stejný orchestr ještě doplnil poutavou přednášku o historii této rodinné firmy polkou Šaty dělají člověka.

Podobně pojednaná byla také reklama na cikorku Hanačku. V mluveném výstupu odpovídá hospodyňka na otázky typu: "Řekněte mi, paní, čím to je, že právě vaše káva tolik voní? To vaše tajemství mi musíte prozradit..." Hospodyňka reaguje, že jde o zkušenost, kterou jí předala maminka: že totiž musí kupovat pouze cikorku Hanačku. Nemohla by už bez ní být - jen týden ji u kupce nedostala a zle na to doma doplatila. Na stejné téma pak na druhé straně této desky nazpíval O. Kovář fox-polku Hanačka. V textu další reklamní ódy na tuto nepostradatelnou součást jídelníčku každé rodiny - tentokrát v rytmu tanga silně svou melodií připomínajícího známou píseň Praha je krásná - zase pěvecká dvojice Ultraphon-duo za doprovodu orchestru kapelníka Antonína Drábka klade každé paní domácnosti na srdce: ...proto vždy hospodyňkám tato slova povídám: Hanačka vám, hospodyňkám, dá dobrou kávičku, co rád tak mám - po ní vždy jen červená líc, ta naše Hanačka, ta umí říct. A večer, když už ubírám se spát, musím si ještě Hanačku přec dát...

Služeb gramofonových společností využívaly ve třicátých a čtyřicátých letech pro zadávání svých reklamních gramodesek také například firmy vyrábějící alpu Francovku, automobily Aero, dutinky Abadie či zubní pastu Thymolin, své služby prostřednictvím gramodesek prezentovaly i cestovní kancelář Čedok, společnost Podolské lázně atd. Vylisování 500 kusů jedné reklamní gramodesky stálo zadavatele u firmy Ultraphon asi 5000 Kč. K této částce je ovšem třeba připočítat i veškeré další náklady na konferenciéra, zpěváka, orchestr či zvláštní efekty. Vydání pěti takových titulů tedy ve třicátých letech stálo nejméně tolik jako například malý automobil Aero 30, tehdy nejlacinější vozítko na našem trhu.

Je sporné, zda do kategorie reklamních gramodesek lze zařadit nahrávku písničky Baťa, Baťa, Baťa, natočené v roce 1930 na značku Melodycord tenoristou Zoltánem Emerym, kterého provázel jazzový orchestr Miloše Smatka. Obvyklému pojetí i představě o reklamních gramodeskách se tento snímek poněkud vymyká, neboť se zdá, že jeho autoři Vilda Sýkora a Sláva Mach ho složili z čirého obdivu k tomuto "príma ševci" - posuďte to konečně podle textu tohoto foxtrotu sami: Báťa, Báťa, Báťa - to je príma švec. Na trati, v tunelu, v Londýně, v Bruselu, v Americe, Praze, Africe, v Japonsku, v Turíně, ve Vídni, i v Číně - nosí se jen Báťa střevíce. Elastické podešve jen z príma gumy, ty jedině firma Báťa tvořit umí. Báťa, Báťa, Báťa, ten moravský bráťa, ten to bere od Zlína, na toho jsou kráťa - jak uvidí desítku, udělá z ní devítku...

V roce 1930 si nechala na značku Polydor firma Elektromotor Svet namluvit brněnským zpěvákem a komikem Janem Purkrábkem scénky vychvalující přednosti celé řady výrobků této "všeobecně oblíbené a osvědčené značky". Ve veselé Písničce o elektromotoru Svet je pak jejich blahodárný přínos pro lidstvo opěvován následujícími barvitými a vzletnými slovy: Vždy když přišla na vesnici hrozná doba mlácení, všichni lidé nadávali jak rozumem zvrácení. Řezanku když krájet měli neb hnojůvku vyvážet, nikdo by snad nemoh´ tvrdit, že se chtějí vyrážet. Teď není jako dřív, teď pomoh´ velký div: elektromotor Svet ovládá celý svět, on udělá vše hravě, co lidem leží v hlavě. Ten, kdo ho doma má, ať na pána si hrá - elektromotor Svet sám všechno obstará. Kdopak by chtěl vlastní rukou vodu stále pumpovat, tahat měchy u kováře, vrtačkou se rentovat. Malomotor obstará nám ventilaci veškerou, lidé jenom přihlížejí, na práci se zasmějou. Vzdušné pumpy pneumatik, vzdušné pumpy v pivnici nemusíš už rukou tahat, krvavý pot na líci. A kdo to udělal? - jen řekněte to dál: elektromotor Svet, ovládá celý svět...

GABRIEL GÖSSEL