"Žádné chmury, žádné mraky. Vede vás Dlouhý, Široký a Bystrozraký!" Divadlo Járy Cimrmana zahrálo v Krakově představení Dlouhý, Široký a Krátkozraký. Herci krakovského Teatru tradycyjneho s napětím očekávali, jak obecenstvo hru v češtině přijme. Plný sál je ale přesvědčil, že je o české cimrmanology zájem. Po poslední oponě odměnili diváci pražské herce potleskem vestoje a z hlediště padaly otázky: Kdy přijedete také do Vratislavi? A kdy do Varšavy?

Přední cimrmanolog a jeden z otců divadla - Zdeněk Svěrák - byl zájmem o divadlo a své filmy nadmíru potěšen: "No samozřejmě, autorskou ješitnost to vždycky pohnojí." Musel připustit, že k cizinci dolehne vždy jen asi 75 procent humoru obsaženého ve hře nebo ve filmu. Někdy se stane, že tam, kde jsou herci zvyklí, že se české publikum směje, v cizině smích chybí. V případě Dlouhého, Širokého a Krátkozrakého se ale polští diváci smáli skoro stejně jako ti v Čechách.

Před představením řada diváků neměla o zneuznaném českém géniovi Járovi Cimrmanovi a jeho divadelním spolku ani ponětí. "Jdeme právě poprvé na tu hru Dlouhý, Široký a Krátkozraký. Vůbec nic o tom nevíme, ale chceme se dozvědět," svěřila se mi před představením Iza, studentka bohemistiky Jagellonské univerzity v Krakově.

Zdeněk Svěrák s sebou do Krakova nepřivezl jen divadelní ansámbl, ale i dva filmy svého syna Jana - Obecnou školu a oscarového Kolju. Třetím snímkem byl autobiografický film o Cimrmanově divadle - Nejistá sezona. Ten se dokonce hlavní protagonisté krakovského Teatru tradycyjneho rozhodli přeložit a po tradičním polském způsobu nadabovat. Přes český text tedy pan Tadeusz Hankiewicz četl polský překlad.

Na setkání s diváky po projekci filmů dvojice Svěrák-otec, Svěrák-syn padaly otázky typu: Jak se dá natočit světově úspěšný film a čím to, že byl Oscarem ověnčený Kolja pro cizince tak srozumitelný? Byla v tom tak trochu cítit závist. Poláci totiž letos do oscarového klání nominovali svůj velkofilm za 16 milionů dolarů, adaptaci Sienkiewiczova románu Quo vadis. Nejdražší film v polské historii ale neuchvátil srdce kritiků a velkou část diváků hluboce zklamal. Znělo až neuvěřitelně, že snímek Tmavomodrý svět, který do Ameriky posílá Česká republika, nestál ani polovinu.

Abych ale článek o návštěvě Zdeňka Svěráka a cimrmanologů v Krakově neukončila příliš vážně, zeptala jsme se na veselou příhodu z natáčení. Zdeněk Svěrák jednu samozřejmě měl. Týkala se natáčení scény pohřbu letce z filmu Tmavomodrý svět. Představte si, že v parku je vykopaná jáma, u ní britská a československá vlajka a vedle stojí kněz: "Já jsem nevěděl, že ten kněz je opravdový kněz. Byl to Angličan, pastor. A režisér, teda moje dítě, mu říkalo ´otče´. Takže třeba říkal do mikrofonu: ´Řekněte otci, ať mluví hlasitěji.´ Tohle jsem nevěděl a chtělo se mi hrozně na malou stranu. Tak jsem si v té oboře vyhlídl nejtlustší strom a chtěl jsem si ulevit. A vtom jsem se vyděsil, protože z reproduktoru se ozvalo: ´Řekněte otci, ať nezačíná, dokud neřeknu akce.´"