Návštěvník potemnělého baru české hospody v části Queens, které se říká Astoria, má pocit, že se přenesl do typické české pivnice kdekoliv v České republice. V hospodě se čepuje české pivo, i když nejen to, a hosté si mohou vybrat z typicky českých jídel. Pětadvacetiletý Jaroslav Šorm, rodák z Prahy, pracuje v restauraci Bohemian Hall jako číšník. "Z českých točených piv máme plzeň a staropramen a pak máme lahvový czekvar, to je vlastně budvar." Hospoda a pivní zahrada jsou součástí historického komplexu Bohemian Hall, střediska, jež si vybudovali Češi a Slováci, kteří odcházeli na konci 19. století z tehdejšího Rakousko-Uherska do Ameriky. První imigranti vytvořili spolek, který nazvali Česká benevolenční společnost v Astorii. Na počátku 20. století pak začali doslova po pětnících sbírat peníze na vybudování kulturního stánku pro českou a slovenskou komunitu v newyorské Astorii. Členové spolku, kteří byli zedníci, instalatéři, elektrikáři, přiložili ruku k dílu. V Astorii tak vznikl v roce 1910 komplex Bohemian Hall s českou školou, tanečním sálem, později přestavěným na sokolskou tělocvičnu, hospodou, pivním sklepem a zahradou.

Prezidentem České benevolenční společnosti v Astorii je dnes Petr Bízek, který pomáhá postavit Bohemian Hall na nohy: "My se snažíme, aby to byl komerční, výdělečný podnik, abychom mohli i prodělávat na akcích pro krajany." Vydělávat peníze pomáhá spolku především pivní zahrada, kterou zastiňují koruny dvanácti vzrostlých jilmů. Na lavicích sedí ve slunečném listopadovém odpoledni hosté, kteří popíjejí pivo a pojídají české speciality. Vydala jsem se do suterénu hospody, abych se podívala, kdo české a slovenské pochoutky připravuje.

Šéfkuchař, čtyřiačtyřicetiletý Milan Bombara, krájí na talíř tlačenku. Pro hosty vaří sám se svým pomocníkem. V létě, kdy projde zahradou za den i pět set lidí, se má co ohánět. Dneska připravuje pro hosty pravou, česko-slovenskou zabijačku. Tady se tomu říká porkfest. "Vaříme všechna česká a slovenská jídla, guláše, bramborové placky a vepřové řízky, které tu neznají. A všem velmi chutnají knedlíky, hlavně Američanům, kteří si zvykli na knedlo-vepřo-zelo!

Hospoda láká jak americké Čechy a Slováky, tak Američany, kteří tvoří podle manažera Jana Bartůňka drtivou většinu hostů. V Queens jsou další dvě české hospody, jenom jedna má ale pivní zahradu. Na Manhattanu nezůstala z českých hospod ani jediná. Do restaurace Bohemian Hall občas zavítají i místní Irové, kteří jsou na pivo znalci. Jerry McIntee sedí u stolu s půllitrem piva a vysvětluje, proč je lepší pít v zimě guiness než česká piva. "V létě pijeme plzeň, v zimě pak guiness. Je to zimní pití, protože je hutnější." Jeho žena Elen si chválí hlavně knedlíky.

Bohemian Hall se stal centrem české komunity v Astorii. Řada jejích členů stárne a odchází do důchodu. Občas zajdou do české hospody, aby zavzpomínali na domov, ze kterého se jim těžce odcházelo a po kterém se jim pořád stýská. Sedmdesátiletý Josef Fanta, původně z Kolína, má na českou hospodu Bohemian Hall řadu vzpomínek. "Ze začátku jsem chodil každý týden, teď už jsem v penzi, tak těch peněz není tolik, tak jdu jednou za čtrnáct dní. Jinak na oběd sem chodím jako senior. Všecko je dobrý, já mám rád hlavně knedlíky."

Českou hospodu drží nad vodou hlavně američtí hosté, na rozdíl třeba od Poláků se Češi rozprchli po předměstí New Yorku a v Astorii a na Manhattanu už zůstalo jenom pár pamětníků. Bez nadšené práce pár dobrovolníků by z New Yorku zmizely i poslední ostrůvky české a slovenské kultury a historie. Najít v anonymním New Yorku místo připomínající domov je, musím se přiznat, příjemné. Snad se pod jilmy na české pivní zahradě v newyorské Astorii bude roznášet pivo a guláš s knedlíkem ještě hodně dlouho.