2
vychází 31. 12. 2001

Televize
a film

TV TIPY

Pondělí 7. 1. 2002 ČT 2 - 21.30 hodin

Nezávislost jako životní princip

Z malých evropských kinematografií patří vedle dánské (zde hlavně zásluhou Larse von Triera) mezi nejpozoruhodnější ještě nizozemská. Představí se třemi ukázkami, které nyní nabízí Česká televize. Z Nizozemí se téměř každý rok vynoří dílo, které upoutá mezinárodní pozornost, navíc už několikrát korunovanou americkým Oscarem. Takové pocty se dočkal i snímek Marleen Gorrisové Antonia.

Úterý 8. 1. 2002 ČT 2 - 21.30 hodin

Království (1/5)

Na reprízu již uváděného pětidílného seriálu Larse von Triera Království posléze naváže pokračování - Království II. Pro diváky, kteří tento seriál, kritiky označovaný za ironizující "soap operu", děsivé nemocniční drama, severskou variantu městečka Twin Peaks, paranoidní mystickou show, gotický román a supernaturalistickou komedii v jednom, neznají, připomeňme jeho děj. V Královské nemocnici v Kodani, jak se zdá, vládnou zlé síly. Budovu, zřízenou v roce 1910, ovládá "duch minulosti" bez ohledu na to, že staré zdi byly v roce 1958 nahrazeny moderní nemocnicí na původních základech. Právě tento zlý duch minulosti způsobuje, že pacienti, kteří by mohli být zachráněni, umírají. Mezi doktory vládne pýcha, ignorance a nenávist, v jejichž jménu dělají stále nesmyslnější chyby. Jen někteří pacienti jsou schopni slyšet volání o pomoc z úst dávno mrtvé nebohé dívky jménem Mary...

Středa 9. 1. 2002 ČT 2 - 20.00 hodin

Jak se hledají hlavy

Místo, kde se roku 1621 konala poprava dvaceti sedmi českých vůdců stavovského povstání, dodnes označují v dlažbě Staroměstského náměstí kříže. Kde však jsou hlavy? Ví se o nich, že byly pro výstrahu vystaveny na Staroměstské mostecké věži. Odtud však po deseti letech zmizely. Kde jsou teď? Už před časem si tuto otázku položil režisér Petr Kotek v dokumentu Národ bez hlav (ČT jej znovu uvádí 2. ledna). Jeho cesta do hlubin historie vedla houštím dohadů, mýtů i legend. Snímek Národ bez hlav na předchozí dokument volně navazuje. Předmětem pátrání je tentokrát především lebka Jáchyma Šlika, který byl na Staroměstském náměstí popraven spolu s dalšími šestadvaceti odsouzenými. Filmový štáb se spolu s odborníky (např. prof. Vlčkem) snaží dopátrat nejen lebky samotné, ale fyzické podoby Jáchyma Šlika a rekonstruovat i jeho životní osudy. Tvůrci se zaměřují i na dalšího popraveného, Kryštofa Haranta z Polžic a Bezdružic. Na hradě Pecka budeme svědky unikátního výzkumu pod dlažbou kostelní lodi. Film, který klade otázky týkající se národních mýtů a velkých záhad české historie, je ve svém objevitelském úsilí zcela ojedinělý.

Indián

Tento muž opustil všechno, aby naplnil svůj sen. Divočina dalekého kanadského severu, země lesů, zvířat a indiánů, se stala jeho skutečným domovem. Říkali mu Šedý výr neboli Ten, který chodí v noci. Vedl s přírodou tvrdý boj o přežití a nic jiného nepotřeboval. Žil jako osamělý lovec v opuštěném srubu a jen občas se nechal najímat jako průvodce. Myslel si, že už nikoho nepotřebuje. Pak ale přišla ona - krásná a tvrdohlavá Anahareo z kmene Mohawků a také bílí lovci kožešin. Jak se od toho okamžiku začal utvářet jeho další osud, by ho nenapadlo nikdy ani ve výra Belaneyho, jenž se odehrál v Kanadě ve třicátých letech 20. století.

Prezidentův muž

Joshua McCord, stárnoucí agent a expert na obzvláště obtížné případy, má před sebou několik obtížných úkolů. Musí osvobodit manželku amerického prezidenta ze spárů teroristické skupiny poněkud vyšinutých radikálů a také musí najít a vycvičit svého nástupce. Vybere si zdánlivě naprosto nejméně vhodného kandidáta, velmi schopného, ale poněkud vzpurného elitního bojovníka Deke Slatera, kterého musí nejprve přesvědčit o tom, proč by měl takovou práci přijmout. Společně s ním se pak vydává na další záchrannou misi, při které mají osvobodit amerického vojenského experta a jeho rodinu z rukou drogového kartelu v Kolumbii.

Dvě tváře lásky

Snímek režisérky, herečky, zpěvačky a producentky Barbry Streisandové vznikl na motivy filmu francouzského režiséra Andrého Cayatta Dvoustranné zrcadlo (1958). Není však jeho americkým remakem v pravém slova smyslu. Původní příběh maloměšťáckého manželství, které ztroskotává po úspěšné plastické operaci ženy, pojala režisérka jako milostnou komedii o dvou intelektuálech ve středním věku, kteří musí překonat vypěstované předsudky, aby k sobě nalezli cestu. Profesorka angličtiny na Kolumbijské univerzitě trpí komplexy kvůli svému zjevu. Její kolega, matematik Gregory Larkin, zase po špatných milostných zkušenostech považuje sex za překážku trvalého partnerského vztahu. Vzájemné přátelství na inzerát tedy vede brzy k sňatku, podmíněnému dohodou, že se z manželů nestanou milenci.

 Neděle 13. 1. 2001 ČT 2 - 16.30 hodin

Mzda plná třaskavin

Yves Montand byl uznáván jako zpěvák, ale jeho filmové role vyvolávaly pohrdání, marně se snažil uspět, ať již volil romanticky laděnou polohu či se posouval k drsnému ničemnictví. Teprve film Mzda strachu (1953) vše změnil. Režisér Henri-Georges Clouzot, proslulý předtím i později mnohými thrillery, vytvořil podle románu Georgese Arnauda špičkové dílo, zasazené sice do exotických reálií Jižní Ameriky, ale akcentující neskonalou bídu a nemožnost uniknout z ubíjejícího prostředí. Montand tu sehrál postavu řidiče Maria, tvrdého chlapa i fanfarónského hazardéra, jenž se nebojí žádného nebezpečí. Hrdiny Mzdy strachu jsou dobrodruzi, často utíkající před dopadem spravedlnosti, lidé zbavení jakýchkoli iluzí i očekávání. Jedinou příležitost k výdělku poskytuje jen americká olejářská společnost - a vidina dvou tisícovek dolarů přiměje skoro každého, aby se nabídl k téměř sebevražedné výpravě, k dopravení vysoce výbušného nitroglycerinu po neudržovaných cestách. Právě v těchto vyhrocených situacích se obnaží nejen bezohledná hamižnost jednotlivých aktérů, ale také nenadále vytrysklá solidarita.

(jš)