Český rozhlas 3 - Vltava, 20. ledna 21.00 hodin

"Žil kdysi muž, válečník a král, jenž proslul železným stiskem paží a ušlechtilostí mysli, je to už možná patnáct set let. Snad pro svou sílu, snad proto, že jak lidé tvrdí, byl synem medvěda a lidské matky, dostal jméno Béowulf (béovulf). To v ozdobné řeči rané Germánie značilo toho, který je vlkem včelám, a protože vlkem staří Germáni označovali nepřítele, šlo o medojeda, obávané zvíře, jehož jméno nebylo radno brát nadarmo., Béowulf rostl ke slávě na pláních jižního Švédska. Pocházel z kmene, který si říkal Gautové či Géaté (jéaté), a pověsti o jeho skutcích se nejspíš brzy a dlouho vyprávěly v germánských hodovních síních ve Skandinávii i na kontinentě. Jen tak je možné, že se nám jeho příběh zachoval v anglickém podání na prostém, ohořelém pergamenu z přelomu tisíciletí, ač se odehrává v Dánsku a Švédsku, nefiguruje v něm jediný Angličan a žádný z anglických kronikářů muže jménem Béowulf vůbec nezná. Je to příběh podivuhodný a hrdina se v něm postupně střetne s obrem močálů, který své oběti odnáší v obrovské rukavici, jeho matkou, krvelačnou jezerní paní, a drakem, jenž svým ohnivým dechem mění krajinu v troud."

Báseň o Béowulfovi, nejranější evropský středověký epos, předchůdce Písně o Rolandovi a největší dílo anglické literatury před Geoffreym Chaucerem, nám šťastnou shodou okolností zprostředkoval neznámý klerik. Béowulfův příběh ovšem sepsal či zapsal dávným inkoustem a srdcem plným hluboké úcty k předkům, třebaže ještě kráčeli v duchovních tmách. Více než tři tisícovky veršů o Béowulfovi jsou proto rozepjaty mezi oba póly tohoto divokého i civilizovaného věku. Skladba má v sobě temnou nezkrotnost dobyvačných dob i hluboké ticho klášterní knihovny, v němž lze bez konce rozjímat o stvoření a duchovním zrání lidského rodu. Epický proud strhujících dějů se v něm bez ustání tříští o hráz meditace. Starobylá píseň o boji s netvory, vyrostlá z germánských bájí a heroických příběhů, se stává podobenstvím o obecném lidském údělu uprostřed strázní a protivenství.

Literární pásmo seznamující posluchače se základní evropskou slovesnou památkou z vlastního překladu připravil Jan Čermák. A jde vskutku o překlad mimořádný, moderní i velebný zároveň, navíc v úplnosti u nás první. Nastudovala režisérka Markéta Jahodová s herci Radovanem Lukavským, Pavlem Soukupem a Janem Šťastným.