TV TIPY
Pondělí 21. 1. 2002 ČT 2 - 21.30 hodin
I radosti zlodějské mohou hořknout
Závěrečná ukázka nizozemského minicyklu
představí film Sibiř (v kinech se před třemi lety uváděl jako Siberia).
Ovšem tyto vzdálené končiny zde převážně vystupují jen jako zbožné přání.
Neboť režisér Robert Jan Westdijk zasadil své vyprávění do velkoměstského
prostředí, vycházeje přitom z "tarantinovského", notně ovšem
změkčeného a uhlazeného (ne)vkusu: jak sympatičtí darebáci uspějí ve svém
počínání a nakonec se mohou radovat, když ze všech nástrah i s lupem dovedně
vyváznou. Kamarádi Hugo a Goof (Hugo Metsers, Roeland Fernhout) si totiž
"živnost" založili na okrádání důvěřivých zahraničních turistek,
jejichž důvěru si získávají obratným flirtováním. Potíže nastanou v okamžiku,
kdy se Goof bezhlavě zamiluje do ruské emigrantky Lary.
Režisér
se pokusil inovovat zvolený žánr zlodějské komedie, jehož kořeny sahají až do 30.
let, ani ne tak v syžetové rovině, odkud vyboural jen kdysi nezbytné mravní
ponaučení, nýbrž ve vizuální prezentaci. Zaznamenáme používání barevného i
černobílého materiálu, silnou zrnitost či přeexponovanost střídá vysoká
rozlišovací schopnost, klipovou stavbu agresivně řazených záběrů (zpravidla
odkazujících k nějaké akci, třeba k útěku, a navíc podepřených hukotnou
technohudbou) prolínají poklidné scény někdy zpomalované či naopak zrychlované.
Inscenanční úroveň (včetně kameramanské práce) prozrazuje nápaditost, herecké
výkony nikde nesklouzávají k ochotnickému přehrávání. Vynalézavě, ale přitom
bez jakéhokoli zveličování jsou třeba popsány Hugovy pokusy stylizovat se do polohy
drsňáka i počáteční Goofova dětinská umanutost.
Režisér natočil vcelku životné, přitažlivé vyprávění, aniž
by si - a to je pro tento druh filmů příznačné - lámal hlavu s nějakým mravním
vyzněním. Podle něho uspějí prostě ti (pokud se jedná o kamarády, kteří se na
sebe mohou spolehnout), kdo obratněji obelstí všechny ostatní... A titulová Sibiř,
kam se Goof spolu s Larou chtěli podívat, se tak z pouhého snu mění v romantickou
realitu, byť zazní zklamané konstatování, že v Mexiku na pláži je přece jen
větší teplo.
(jš)
Úterý
22. 1. 2002 NOVA - 22.30 hodin
Vrah z garáží
Policejní komisař Paul Henings a psycholožka Ingrid
Bergerová ze Spolkové kriminalní ústředny nemají klidné spaní. V podzemních
garážích řádí psychopatický vrah, který tu číhá na mladé přitažlivé
blondýnky. V průběhu pěti měsíců zavraždil čtyři dívky a právě si vyhlédl
novou oběť. Uměleckou ředitelku reklamní agentury Annu Steinovou, která nevěnuje
okolí tolik pozornosti, kolik by měla, protože ji trápí rodinné problémy. V domě,
kde sídlí její agentura, se nachází také fitnes centrum, kde pracoval její manžel
Jochen. Jenže byl vyhozen pro údajné sexuální obtěžování spolupracovnice.
Režie Michael Keusch. Hrají Barbara Rudniková, Frank
Stieren, Marita Marschallová, Ulrich Noethen, Melanie Bruhnová, Neithardt Riedel a
další.
Středa
23. 1. 2002 ČT 1 - 20.50 hodin
Zůstaly desky a vzpomínky
Hudebník Petr Kalandra patří k osobnostem,
jejichž životní osud i význam budou možná pro mnohé diváky dokumentárního cyklu
Předčasná úmrtí trochu objevem. Narodil se 10. března 1950 a poprvé na sebe
veřejně upozornil v televizním pořadu Hledáme písničky pro děti. Už ve třinácti
letech byl zpěvákem ve své době populární bigbítové skupiny Karkulka.
Kalandrova cesta od rokenrolu k folku vedla kupodivu
přes cestování po světě. V Americe, kde na nějaký čas společně s rodiči
zakotvil, zpíval se skupinou Buffalo Springfield a dalšími muzikanty. Z těchto
setkání hodně vytěžil pro svůj pozdější repertoár i styl. Po návratu domů
začal spolupracovat se Z. Michnovou a J. Jeřábkem. Z tohoto uskupení vznikla v roce
1973 legendární skupina Marsyas, s níž Kalandra spolupracoval přes deset let.
Později se uplatnil zejména v bluesovém triu Amatérské sdružení profesionálních
muzikantů, návštěvníci hudebních klubů ho znali i z pořadu P. Kalandra a spol.
Zemřel však opravdu příliš předčasně; stihl natočit jen několik kvalitních alb
(např. Blues Session Vol. 2) a podílet se na projektech jiných muzikantů. Zůstaly po
něm desky a také vzpomínky nejbližších. V dokumentu Václava Kučery nazvaném Dobrá
víla Kalandra některé zaznějí, např. vyprávění Zuzany Michnové, JIřího
Černého, Vladimíra Mišíka, Jaroslava Hutky.
(ap)
Čtvrtek
24. 1. 2002 ČT 1 - 20.00 hodin
Dítě Medúzy (1/2)
Vietnamský veterán a zkušený pilot bojových i dopravních letounů John J.
Nance se prosadil jako autor úspěšných bestsellerů, v nichž čerpal z dobře
známého prostředí. Jeho kniha Dítě Medúzy (1997), popisující snahu posádky
nákladního letadla o zneškodnění elektromagnetické bomby na palubě, byla natočena
jen několik měsíců po svém publikování. Hlavní hrdina, pilot Scott (Vincent
Spano), si právě založil vlastní leteckou nákladní společnost a jednou z jeho
prvních zásilek se stává velká dřevěná bedna, doprovázená přitažlivou Vivian
(Gail O'Gradyová). Mladá žena netuší, co zásilka obsahuje, neboť pouze plní
přání svého bývalého manžela (John Glover), vědce, který léta pracoval v Los
Alamos na různých tajných vládních projektech. Při manipulaci s bednou se však
bomba aktivuje - a začíná neúprosný boj s časem. Hrozící elektromagnetický puls
by měl na svědomí nejen tisíce lidských životů, ale i ochromení všech
počítačů a dalších elektrických přístrojů.
Pátek
25. 1. 2002 PRIMA - 12.25 hodin
A zase zamilovaná
Harryho otec pracoval ve Wellingtonově továrně a rodina patřila k typickým
nemajetným rodinám v Bronxu. Harry si užíval bezstarostné dospívání v partě
kamarádů, později se zamiloval do Sue Wellingtonové a dělal všechno možné, aby si
ho všimla. To se mu nakonec podařilo, Sue zrušila zasnoubení se sobě rovným
snoubencem a za Harryho se provdala. Dnes mají dvě děti a jejich vztah dostal pár
trhlin. Harry je nerozhodný, Sue vše řídí sama a on se cítí být pod pantoflem.
Své dětství v Bronxu si za léta zidealizoval, a tak se při návštěvě New Yorku do
míst svého dětství vydá. Vidí tam však jen špínu, bídu, zničené baráky. Při
setkání s dávnými kamarády trochu pookřeje a nakonec se jim v lokálu svěří, že
jeho manželství je před rozpadem. Netuší však, že vše slyší Sue, která se do
lokálu nepozorovaně dostala také.
Režie Steven Paul. Hrají Elliott Gould, Susannah
Yorková, Kaye Ballard, Stuart Paul, Michelle Pfeifferová, Robert Hackman, Cathy
Tolbertová, Todd Hepler a další.
Sobota
26. 1. 2002 NOVA - 21.10 hodin
Šaman
Svérázný, životem poznamenaný biochemik
doktor Robert Campbell osamoceně pracuje uprostřed amazonského pralesa. Institutu,
který jeho výzkumy financuje, se ozve po třech letech mlčení, aby požádal o
dokonalejší přístroje a nového asistenta. Na jeho základnu přijede doktorka Rae
Craneová. Nedá se odradit nepřátelským přijetím podivínského vědce. Teprve,
když mu oznámí, že institut uvažuje o zrušení jeho výzkumu, prozradí jí, že
zřejmě objevil lék proti rakovině, ale nedokáže jej ze zkušebních vzorků
izolovat. Campbell odmítne velkorysou nabídku na vybudování velké laboratoře,
protože nechce ohrozit indiánský kmen, v jehož vesnici má svou laboratoř. Přes
vzájemné antipatie se oba vědci pouštějí do pátrání po tajemném léku. Režie
John McTiernan. Hlavní role Sean Connery a Lorraine Braccoová. Natáčelo se v mexické
džungli Catemaco, kam nechal režisér převézt nejen stromy a další porost z
Aaazonských pralesů, ale také skutečné brazilské indiány.
Neděle
27. 1. 2002 ČT 1 - 22.50 hodin
Nesnadné dospívání v Irsku
Dospívání v podmínkách sociálních či
politických tlaků není nikdy snadné - o tom se přesvědčí i hrdina filmu Poslední
ze slavných králů, prožívající v létě roku 1977 jakési mezidobí, kdy čeká
na výsledky přijímacích zkoušek. Frankie (Jared Leto mu vtiskl mladistvou
ojíněnost) pochází z početné katolické rodiny a je zvyklý na to, že jeho poněkud
trhlá, ba nesnášenlivá matka považuje své děti za potomky slavných irských
králů.
Frankie si ovšem jejími problémy hlavu neláme - zajímá jej jiný
král, Elvis Presley, a zejména něžné pohlaví, zatímco slavná minulost,
náboženská nevraživost i politické boje přítomnosti jej nechávají chladnými.
Matka to nedokáže pochopit a Frankiemu nadává do lenochů a ochlastů. A už vůbec
neumí přenést přes srdce, že by měl chodit se "zkurvenou" protestantkou.
Ale nakonec vše dobře dopadne - matka se jako mávnutím kouzelného proutku změní v
chápavou ženu a také Frankiemu se vyřeší všechny problémy.
Příběh je nazírán Frankieho pohledem, občas zaznívají i jeho
zlehčující komentáře. Většinou se spokojuje s přihlížením, ale občas vstupuje
i do dění, třeba když na večírku na počest matkou obdivovaného politického
kandidáta, z něhož se vyklube chlípník, přichystá zničující pití z pravé
domácí pálenky. Podobných satiricky zacílených okamžiků zařazuje režisér David
Keating více, avšak nikde tyto výjevy nedospějí k vyslovení výraznějšího
autorského postoje.
Poslední ze slavných králů je snímek, který nijak nevybočuje z
řady bezkonfliktně (či spíše pseudokonfliktně) zaměřených výpovědí. Jeho
glosátorský dosah je dosti mělký, sklon k uhlazenému podání vrcholící
několikanásobným happy endem překáží důslednějšímu rozkrytí sledovaných
témat. Takto jej lze považovat spíše za nostalgické ohlédnutí na dobu mládí a
titěrných sporů, jakkoli upozorňuje na nábožensky zjitřené prostředí, cizímu
pozorovateli až leckdy nepochopitelné. Oceníme však účast Gabriela Byrna v roli
vyrovnaného a moudrého otce, jenž zaneprázdněn divadlem jezdí stále někde po
světě; Stephen Rea si zahrál svérázně hudravého taxikáře. V postavě politika,
jenž rád ohlupuje sladkými sliby, se blýskl Colm Meaney.
JAN JAROŠ |