4 |
|
Tipy |
|
Pátek
25. 1. 2002 Český rozhlas 3 - VLTAVA - 10.30 hodin
Španělské reflexe
Čarokrásná země na
jihozápadním cípu Evropy byla odedávna cílem migrujícího obyvatelstva, ať už to
byli příslušníci starověkých národů, nebo dnešní turisté. Zajímají se o ni
také kytaristé a další hudebníci - David Russell si vyhlédl skladby španělských
autorů 19. století a Jordi Saval šel až k prvním písemným památkám. Vytvořil
soubor nahrávek, které spojuje starobylá kompoziční praktika, již Italové nazvali
ostinato. Pozoruhodné je, že italský název byl převzatý z latinského slova
obstinatus, tedy tvrdošíjný. Využití opakovaného melodického schématu v hlubokém
rejstříku jako základu pro kontrapunktické zpracování jedním nebo více hlasy ve
vyšším rejstříku je jednou z nejstarších forem evropské instrumentální hudby.
Tento způsob pochází s největší pravděpodobností z improvizace. Při provozování
čistě instrumentální hudby bez spojení s tancem se ostinato stalo výtečným
základem pro improvizaci v celé Evropě - v průběhu věků překročilo regionální
hranice a stalo se kosmopolitní. Tak jako velká část evropské hudby středověku a
rané renesance nebyla ani tato tradice zaznamenána, nicméně některé basové formule
se příležitostně jako strukturální elementy uplatnily v zápisu polyfonních
písní. Kromě toho nalézáme zmínky o využití ostinata již v prvních tištěných
návodech hry na varhany, zobcové flétny, gamby, loutny nebo vihuely. Obzvláště
kosmopolitním příkladem takové umělecky zpracované publikace je traktát vydaný
roku 1553 v Římě skladatele Diega Ortize původem z Toleda. Jeho současníky byly
třeba Antonio Valenti, Salomone Rossi a po nich přišli další.
(rfb) |