Vážení a milí čtenáři, jste ve výhodě: nejspíš už znáte výsledek napínavého příběhu, jejž pro zájemce o politiku "vysílala" v minulých dnech a týdnech Čtyřkoalice a který my v čase uzávěrky zatím jen tušíme. Lidovci a v závěsu Unie svobody-DEU vyzvali zhruba před měsícem partnery z ODA, aby do 15. ledna 2002 vyřešili s Českou pojišťovnou záležitost svého 68milionového dluhu takovým způsobem, aby se z něj nestal v předvolební době klacek, kterým bude moci kdekdo prát Čtyřkoalici po hlavě. Dluh vznikl tak, že před parlamentními volbami 1992 si ambiciózní ODA půjčila na volební kampaň v očekávání výrazně většího zisku hlasů a tím příspěvku za ně ze státní pokladny, než kolik jí pak nadělili voliči. Postupně si její dluh předalo několik věřitelů a z původních 52 milionů postupně narůstal nepřímo úměrně tomu, jak klesal vliv a tím i příjmy ODA, jejíž splátky nakonec nestačily umořovat ani úroky. Když pak stát prodal svůj podíl v České pojišťovně, přestal údajně platit původní gentlemanský slib, že dluh ODA nebude odprodán nikomu, kdo by stranu mohl vydírat. Však se také hned takový našel, bývalý sponzor ODS i ČSSD Radim Masný, jenž projevil zájem dluh od pojišťovny odkoupit prý proto, aby mohl Žantovského stranu zničit. Pokud nemělo jít o mediální žertík (i ten by ale "čtyřce" komplikoval před volbami život) a pan Masný by se býval s pojišťovnou dohodl, ODA by hrozil regulérní konkurz. Kromě politické úhony by to mohlo znamenat, že třetinu z peněz od státu za hlasy, jež Čtyřkoalice získá ve volbách ("čtyřka" = tři strany), případně odčerpá správce konkurzní podstaty na umoření dluhu ODA u České pojišťovny. Zvolení tří poslanců ODA (více kandidátů této strany není na postupových místech společných kandidátek "čtyřky") by v takovém případě přišlo Čtyřkoalici setsakramentsky draho, pokud by ve volbách kvůli náležitě rozmáznutému skandálu s dluhem aliance rovnou nepropadla. Přičteme-li k tomu vzpomínky na návrat Michaela Žantovského z velvyslanecké mise v USA a jeho tehdejší opakovanou kritiku právě resortu obrany vedeného lidovci, je celkem pochopitelné, proč právě oni, navíc s řadou kvalitních právníků ve svých řadách, položili ODA "nůž na krk". Unionisté se chovali k Žantovského straně vlídněji, majíce k ní názorově a v mnoha případech i co do osobních vazeb blíže než lidovci, leč riskantnost situace unionisté připouštěli též a někteří dokonce mezi čtyřma očima naznačovali, že jim bude vyhovovat, když to Cyril Svoboda dovede s Michaelem Žantovským do konce i za ně. Nyní se zdá, že konečná je na dohled. To, co odisté předestřeli minulé úterý Politické radě Čtyřkoalice jako řešení svého dluhu, označili představitelé KDU-ČSL veřejně za velké zklamání, soukromě však někteří z nich za "český tunel", u kterého nemíní asistovat. ODA zaplatí pojišťovně 12 milionů korun z půjčky od svých současných a bývalých členů a příznivců, kterou zaštítí Jan Kalvoda. Zbývajících 56 milionů bude pojišťovna po částech (nejspíše kvůli daňovým odpisům) převádět do Nadace vzdělávacích programů, kterou roku 1991 ODA spoluzaložila a v níž figuruje například její bývalý místopředseda Roman Češka s manželkou. Nadaci by měla potom ODA peníze postupně splácet desetinou ze svých příjmů, leč podle lidovců nebylo jasně a konkrétně řečeno, dokdy a v jakých ročních částkách. "Kdyby si vybrali třeba nadaci na podporu dětské onkologie nebo nějakou jinou, s neutrální správní radou bez prominentů ODA, která by se ozvala, kdyby splácení haprovalo, bylo by to něco jiného,než tahle "malá domů"," vyjádřil se jistý představitel KDU-ČSL. Problémem s ODA se už 7. ledna zabýval Celostátní výbor KDU-ČSL a až na dva tři členy jednoznačně převážil názor, že buďto Žantovský do 15. ledna věc vyřeší tak, aby přestala být riskantní, anebo budou lidovci trvat na vyškrtnutí lidí z ODA ze čtyřkoaličních kandidátek. Píšeme tyto řádky v předvečer pátečního zasedání Celostátní konference KDU-ČSL, která, jak jsme byli z více zdrojů ujištěni, výraznou většinou odhlasuje požadavek na vyškrtnutí kandidátů ODA. Svatováclavská čtyřkoaliční smlouva sice s něčím takovým nepočítá, ta bazíruje na jednotném postupu Čtyřkoalice. Pak připadají nejspíše v úvahu dvě varianty: buď ODA "čtyřku" opustí sama a dobrovolně, anebo si lidovci na možná zdrženlivé US-DEU prostě vynutí změnu přílohy Svatováclavské smlouvy týkající se kandidátek. V obou případech může být epilog takový, že ze Čtyřkoalice, sestávající nyní už jen ze stran tří, bude rázem Dvojkoalice. Ztráty u veřejnosti tím dnešní "čtyřka" utrpí, leč je otázkou, v jaké míře a na jak dlouho, vezmeme-li v úvahu 0,5 % volebních preferencí ODA a fakt, že mimo Prahu a pár velkých sídel nebudou nepřítomnost aliance na kandidátkách oplakávat právě zástupy. Co by se pak ale stalo se čtyřmi čtverečky loga a se samotným názvem Čtyřkoalice, jež by se neodvratně změnily v karikaturu. To ale není naše starost, právě tak jako není na nás zabývat se tím, za koho, s čí podporou a s jakou nadějí na úspěch by v listopadu znovu kandidovaly některé vážené osobnosti ODA - mimochodem vážené i v KDU-ČSL a US-DEU - do Senátu, kdyby se teď jejich strana s lidovci a unionisty rozešla ve zlém?