"Česká televize - televize s pamětí" hlásala svého času několikrát denně veřejnoprávní obrazovka. Podobně jako u jiných sebepropagačních sloganů platí i v citovaném případě rčení o "přání, které je otcem myšlenky": Dlouhodobě se ČT věnuje své povinnosti mapovat bílá místa naší historie s daleko menším nasazením než například scestnému bavičskému soutěžení s komerční televizí. Začátek nového roku však nabídl praktickou naději na lepší příští.

Před časem oživil režisér Petr Kotek ve svém dokumentu Národ bez hlav přitažlivou formu historické detektivky. Za asistence historiků, archeologů, geofyziků, ale i senzibilů se pokusil nalézt místo posledního odpočinku uťatých hlav poražených vůdců stavovského povstání z roku 1620. Na otevřený konec svého tehdejšího pátrání navázal po třech letech dokumentem Národ a jeho hlavy, v němž se zaměřil na osudy dvou z nich - Jáchyma Šlika a Kryštofa Haranta z Polžic a Bezdružic. Stejně jako v prvním filmu nabídl Kotek i tentokrát divácky vděčnou, napínavou podívanou, která mj. nenásilně "oprašuje" a rozšiřuje historické povědomí publika.

Zvýšenou pozornost všech diváků, ochotných chápat obrazovku nejen jako zdroj pokleslého veselí, si bezpochyby zaslouží i dva nové historické dokumentární cykly České televize. Zejména osmnáctidílný projekt Československo ve zvláštních službách, který mapuje historii rozvědných a špionážních aktivit, slibuje pro příští měsíce nebývale ambiciózní (a - jak se zdá - i nevídaně pečlivě připravenou) dokumentaristickou podívanou. Podstatným příspěvkem k doplnění chybějících barev na dlouhodobě soustavně retušovaném obrazu historie je i šestidílný projekt s názvem Medkové, který oživuje historickou paměť na dobu a význam skutečných osobností.